„Za výrazným zhoršením podmínek na trhu práce stojí ekonomická a finanční krize a právě mladí lidé, vstupující na trh práce, jsou její největší obětí,“ říká Gabriela Strašilová z odboru statistiky trhu práce, migrace a rovných příležitostí Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Německé firmy si vytipují středoškoláky ze středních průmyslových škol a lákají je za prací do Německa Jan Zimmel, Hays

Pravděpodobnost nezaměstnanosti po ukončení vysokoškolského studia se u nás pohybuje kolem hranice 15 %. „Z regionálního pohledu je nejhorší situace na severozápadě Čech. V Ústeckém a Karlovarském kraji v průměru každý třetí mladý člověk po ukončení studia nenajde práci. Naopak v Praze je to pouze každá dvacátý,“ dodává Strašilová.

Přesto se současný trh práce stále potýká s nedostatkem technicky vzdělaných lidí. Zaměstnavatelé mají dokonce zájem i o čerstvé absolventy, jenže takové, jaké hledají, nemohou najít. Proč?

Zvyknou si na pohodlí města

„Během studia se mladí přestěhují do větších měst, kde si zvyknou natolik, že nemají zájem stěhovat se do průmyslových lokalit, které jsou často situovány mimo větší aglomerace. „Ochota jít pracovat z Prahy třeba do Chomutova je velmi malá,“ vysvětluje Jan Zimmel, Teamleader divize strojírenství z poradenské firmy Hays Czech Republic.

Výjimkou zůstává Mladá Boleslav, kam je každoročně ochotno se přestěhovat několik desítek mladých absolventů z Moravy, Slezska i Slovenska. Firma ale do začátku poskytuje ubytování, na které i přispívá, a organizuje školicí programy, jež budoucí experty přilákají.

Výuka jazyků je nedostatečná

Technické vysoké i střední školy dlouhodobě produkují stejný počet absolventů s bohužel rovněž stejnou úrovní znalosti jazyků. S cizím jazykem jako předmětem výuky přijdou studenti VŠ do styku naposledy ve čtvrtém semestru, a pokud se nedostanou na zahraniční pobyt, už se s ním nepotkají. Přitom drtivá většina výrobních firem u nás má zahraniční vlastníky a po čerstvých absolventech z Čech pokukují i německé firmy.

„V německém pohraničí – v sousedství severních a západních Čech – se objevil nový fenomén. Německé firmy si vytipují středoškoláky ze středních průmyslových škol a lákají je na práci v Německu. Těžko se tomu odolává, protože finanční nabídka je bezkonkurenční. A tak někteří středoškoláci rovnou po maturitě odcházejí do Německa. V současnosti to sice nepředstavuje velký úbytek pracovní síly, ale dá se předpokládat další nárůst,” upozorňuje Jan Zimmel.

Programátor není profese na celý život

V oblasti IT není problém s lokalitou pracovních příležitostí, jako je tomu ve strojírenství. Vysoké školy jsou ve městech, kde zároveň sídlí větší technologické firmy – Praha, Brno, Plzeň. I přesto je stále nedostatek kandidátů a společnosti se snaží lákat již studenty.

„Studenti oboru IT mají nejčastěji zájem o zlepšení svých technických dovedností. Zaměstnavatelé by tedy měli být připraveni na to, že jejich hlavní motivací bude pracovat ve firmě, kde se mohou přiučit od zkušených kolegů a zároveň se dostat k novým technologiím, projít školením, dokončit si certifikace,“ říká Dillon Werry, Teamleader divize IT/telco z Hays Czech Republic a dodává:

„Nejlepší zkušenosti máme se studenty, kteří během studia již pracovali, ti pak postupují v kariéře rychleji, umějí se již pohybovat jak v IT prostředí, tak ve světě IT byznysu.“ Neustálá poptávka po programátorech je podle něj způsobena i tím, že programátorem není člověk celý profesní život. Časem se posune do role architekta, analytika, manažera a programování se věnuje méně.

Šance zvýší znalost jazyka a praxe

U absolventů stavebních oborů často záleží na tom, zda již při škole pracovali a do jaké míry se věnovali studiu jazyků, protože právě znalost angličtiny a alespoň dvouletá praxe nesmírně zvyšují jejich šanci na rychlé nalezení práce. Typickým studentským zaměstnavatelem jsou firmy Metrostav nebo Skanska.

„Často se setkávám s nemalými finančními požadavky z řad absolventů. Zdá se, že magickým číslem je částka třicet tisíc korun,“ říká Petra Dvořáková ze společnosti Hays. Podle ní vede v nabídce i poptávce pracovních míst Praha, zájem o absolventy je však i v Brně a v Západočeském kraji. „Největší zájem vidím o anglicky hovořící juniorní stavbyvedoucí, z kterých si posléze společnosti vychovají projektové manažery,“ dodává Petra Dvořáková.