Rozvoj technologií přesouvá vzdělání ze škol do neformální sféry

Vzdělávání v oblasti informačních a komunikačních technologií na základních a středních školách podle Neumajera nestačí rychlému vývoji posledních let. Rámcové vzdělávací plány, podle nichž se školy musejí řídit, v této oblasti platí od roku 2004, takže odrážejí tehdejší situaci. Ta se však výrazně změnila, proto považuje Neumajer za nutnou jejich revizi.

V tomto kontextu odborníky překvapilo vítězství českých osmáků v testování těchto dovedností ICILS 2013, které bylo oznámeno v minulých dnech. "Pro nás je to velký šok. S vysokou pravděpodobností za to nemůže škola," poznamenal k tomu Neumajer.

Strategie digitálního vzdělávání, kterou před dvěma týdny schválila vláda, se zaměřuje právě na počáteční vzdělávání, tedy od mateřských škol po univerzity. Důraz je kladen na období povinné školní docházky. Oblasti dalšího vzdělávání by se měl věnovat jiný strategický dokument, který by měl podle Neumajera vzniknout v první polovině příštího roku.

Prezident Microsoft Europe Jan Mühlfeit z pohledu zaměstnavatele poukázal na to, že moderní technologie nemění to, co se dělá, ale jak se to dělá. Například automobil jedné z renomovaných německých značek podle něj v sobě má šestnáct plnohodnotných počítačů. "Automechanik tak dnes musí být IT profesionál," poznamenal.

Viceprezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Somr je toho názoru, že rychlá cesta ke zvýšení počtu kvalifikovaných odborníků v této oblasti nemůže vést přes počáteční vzdělávání, ale přes celoživotní učení. Poukázal také na to, že učitelé nejsou schopni moderní technologie do výuky efektivně zařazovat.

Nedostatek pracovní síly v oblasti informačních a komunikačních technologií trápí celou Evropskou unii. Evropská komise proto loni v březnu iniciovala vznik Velké koalice pro digitální pracovní místa, pod jejíž hlavičkou se zmíněná debata uskutečnila. K iniciativě se přidalo patnáct společností a organizací, které by měly společně postupovat mimo jiné v oblasti vzdělávání.