Hlavní obsah

Absolventi: bez praxe je nikdo nechce

Novinky, Jiří Halbrštát

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Absolventi s nedostatečnými zkušenostmi a praxí čelí v současnosti mimořádným překážkám při zapojení do trhu práce. Často bývají označováni jako ztracená generace, přitom firmy se bez této populace v budoucnu nebudou moci obejít.

Foto: Profimedia.cz

Roste procento absolventů, kteří dlouhodobě nemohou najít první uplatnění.

Článek

Nezaměstnanost mladých do 24 let dosáhla celorepublikově 70 tisíc lidí a přesahuje nezaměstnanost v ostatních skupinách populace. Roste navíc procento těch, kteří dlouhodobě nemohou najít první uplatnění. Každý rok se totiž stále více rozevírají nůžky mezi kvalifikací absolventů a požadavky zaměstnavatelů.

Každý rok se stále více rozevírají nůžky mezi kvalifikací absolventů a požadavky zaměstnavatelů

Přestože mírně roste počet absolventů technických škol, jejich počet nestačí pokrývat rychle rostoucí poptávku firem. Naopak stále větší problémy mají absolventi humanitních oborů, kteří nakonec hledají práci v profesích, které nesouvisejí s jejich oborem studia. Často vidíme např. mladé pedagogy, jak hledají práci v personalistice nebo obchodu.

Mladí chtějí studovat gymnázium a pak ekonomiku, práva, sociologii či psychologii, firmy ale potřebují, aby polovina z nich šla na ČVUT. Nejlépe dnes nacházejí uplatnění strojní inženýři nebo IT specialisté.

Firmy cílí na techniky

Euforie z let 2000–2008, kdy absolventi měli vysoké požadavky a mohli si vybírat, je pryč. Přišla realita a s ní i větší pokora. Mladí musí často začínat od nuly a postupně si budovat kariéru od nejnižších pracovních pozic.

Technici a specialisté to mají jednodušší. Firmy mají připravené rozsáhlé trainee programy, do nichž na základě výběrových řízení vybírají nejlepší absolventy škol. Největší zájem je o programy v bankovním sektoru, v poradenských, energetických, technologických nebo telekomunikačních společnostech.

Absolventi zde získají kromě rozvoje svých dovedností i možnost poznat celou firmu, vyzkoušet si různé pozice a vybrat si místo, které jim nejvíce „sedne“. Mívají i své mentory a kouče, kteří jim pomohou rychle se zorientovat a poznat daný byznys.

Příležitost zákaznických center

Co když však nejsem zrovna programátor nebo specialista na hedgeové fondy, ale věřím si, že pokud dostanu příležitost, ukážu všem, co ve mně je? V takovém případě se vyplatí hledat štěstí v zákaznickém centru.

Centra se velmi rychle rozvíjejí a jsou pro absolventy ideálním místem k nastartování kariéry. Nezáleží totiž na praxi, ale hlavně na osobním nastavení a motivaci. Pro několik servisních center po celé ČR hledáme absolventy s různými talenty. Mohou buď radit zákazníkům, jaké služby jsou pro ně nejvýhodnější, pomáhat řešit technické problémy nebo mohou projevit svého obchodního ducha a aktivně prodávat služby novým zákazníkům.

Výhodou je, že tyto společnosti investují do vstupního tréninku a dalšího průběžného rozvoje zaměstnanců. Absolvent bez praxe tak získá možnost zlepšit své komunikační dovednosti, které využije nejenom na dalších pracovních pozicích, ale i v běžném životě.

Největší ohrožení: slabá vůle

Obecně platí, že větším nedostatkem než nedostatečná kvalifikace je nedostatečná vůle a píle. Vysokoškolák, který během pěti let na škole nebyl na žádné brigádě ani nevycestoval na nějakou stáž, u personalistů mnoho důvěry ve svou cílevědomost nevzbudí.

Co se týče vysokoškoláků, prioritní oblastí pro jejich další vzdělávání je rozvoj jazykových znalostí a orientace v nových technologiích. Vůbec nezáleží na tom, zda se jedná o IT specialistu, studenta marketingu nebo budoucího pedagoga. Nejlepší věc, kterou může člověk pro svou budoucnost udělat, je vycestovat alespoň na půl roku do zahraničí. Ideálně na stáž na nějakou jinou vysokou školu, ale přínosná je i brigáda au-pair.

Nebát se rekvalifikace

Absolventi učilišť mají rovněž zajímavé možnosti. Jazykové znalosti jim mohou otevřít dveře do nových oborů, například v hotelnictví a cestovním ruchu. Kvalifikovaný dělník, který se domluví německy nebo anglicky, může dostat zajímavé příležitosti v mezinárodních firmách nebo na zahraničních zakázkách.

Existuje však stále několik oborů, jež firmy velmi těžko obsazují, a proto není od věci uvažovat i o úplné změně profese. Často může pomoci úřad práce s rekvalifikačními kurzy nebo přímo budoucí zaměstnavatel: oprávnění k řízení vysokozdvižného vozíku, řidičské průkazy (C, D, E, T), svářečské zkoušky, CNC obráběči nebo dobře uplatnitelné jsou kurzy účetnictví.

Největším problémem rekvalifikací je to, že některé kurzy nejsou poskytovány ve spolupráci s cílovým zaměstnavatelem, který by si rekvalifikované adepty „objednal“. Pokud celou záležitost nekoordinuje přímo úřad práce, měl by si zájemce rekvalifikaci domluvit až po dohodě s potenciálním zaměstnavatelem. Vyhne se tak nepříjemnému překvapení, že ani po rekvalifikačním kurzu práci stejně nenajde.

(Autor pracuje jako marketingový manažer ManpowerGroup)

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám