Hlavní obsah

Stres mezi zaměstnanci výrazně roste

Právo, kil

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Čeští zaměstnanci zažívají v současnosti o třetinu více stresových situací než před čtyřmi lety. Nejvíce vzrostly projevy stresu vůči kolegům i nadřízeným – lidé ho dávají najevo o 50 % častěji než dříve. Hůře jsou na tom jedinci ve věku nad 35 let.

Foto: Profimedia.cz

Zaměstnanci zažívají více stresových situací a prožívají je intenzivněji.

Článek

To jsou výsledky průzkumu mezi více než 8 000 zaměstnanci českých firem o průměrném věku 36 let. Profily zaměstnanců zpracovala společnost Engage Hill v letech 2010–2013 v rámci projektu Balance Management.

Klima ve firmách je kvůli požadavkům na vyšší kvalitu odvedené práce a vyšší výkonnost stále náročnější

Mezi lety 2010–2013 vzrostla míra stresu v českých firmách ze 49 % na 65 %, tedy o celou třetinu. Znamená to, že zaměstnanci zažívají více stresových situací a zároveň je prožívají intenzivněji. Lidé starší 35 let napětí cítí častěji – do stresu je dostává o 10 % více situací než jejich mladší kolegy. Klima ve firmách je dnes totiž kvůli požadavkům na vyšší kvalitu odvedené práce a vyšší výkonnost stále náročnější. Neplacené přesčasy jsou dnes vyžadovány i od řadových zaměstnanců, nejen od vrcholových manažerů.

Dávají najevo přetížení

„Nestíhám, nestačím, neobědvám, nesvačím“, zní zlidovělá říkanka, kterou kolem sebe slýcháme stále častěji. Jde o projev stresu, který vzrostl stejně jako napětí, jež lidé pociťují uvnitř. Zaměstnanci se tak brání dalším nárokům ze strany vedení, kolegů i klientů.

„Zjistili, že čím více budou křičet, že mají moc práce, tím méně úkolů jim nadřízení budou přidávat. Manažeři totiž většinou také nestíhají a nemají čas zkoumat, kdo je jak vytížený. Takže jdou raději rovnou za tím, kdo neklade odpor a práci tiše vykoná. Platí to jak u jednotlivců, tak u celých týmů,“ popisuje současnou praxi ve firmách Egita Renovica, HR šéfka společnosti Engage Hill.

Došlo jim, že je krize

Svůj podíl na vzrůstu stresu má i ekonomická krize. V letech 2010–2012 stres narůstal postupně, jeho křivka se zvyšovala lineárně. Od začátku roku 2012 až do konce loňského roku však míra stresu u českých zaměstnanců vzrostla velmi radikálně.

„Až teprve vloni většina zaměstnanců skutečně pocítila, že se jich ekonomická krize dotýká i osobně a lidé si konečně připustili, že s tím musí sami začít něco dělat. Díky tomu, že nás stres chrání před nebezpečím, není divu, že se právě za poslední rok tak razantně zvýšil,“ vysvětluje Filip Brodan, ředitel společnosti Engage Hill.

Dělat věci po svém

Z průzkumu rovněž vyplynulo, že nejsilnější současnou potřebou zaměstnanců je možnost ovlivňovat svou vlastní práci. Zaměstnanci potřebují dělat věci „po svém“, zanechat v práci svůj osobní otisk a cítit se jedinečnými. Suše plnit požadavky ostatních je už nebaví, naopak jim to zvyšuje hladinu stresu. Pokud jim určitá pracovní činnost či změna nedává smysl, tak ji udělají po svém.

Rada pro manažery

Jak z této situace ven? Správný manažer by měl podle Brodana umět rozpoznat, zda se pod projevem stresu skrývají pouze plané výhružky a snaha na sebe upozornit, anebo přetíženost podřízeného, která už přestává být snesitelná. A měl by začít jednat dříve, než mu odejde kvalitní zaměstnanec, kterého by opravdu postrádal.

„Manažeři by ve svém týmu měli budovat větší pocit bezpečí a důvěry, tak aby zaměstnanec věděl, že za kvalitní práci bude oceněn a že při případné reorganizaci nebude první na ráně. Šéfové musí se svými podřízenými mluvit a zajímat se o ně,“ doporučuje Brodan.

Lidé, nikoli zdroje

„Nikdy nebylo důležitější vysvětlit zaměstnancům smysl práce a změn než dnes. Pokud se ke svým podřízeným budete chovat jako k lidem, a ne jako ke zdrojům, a budete naslouchat alespoň z části jejich nápadům a návrhům, nepotřebujete jako manažer žádné speciální nástroje pro jejich motivaci,“ uzavírá Egita Renovica.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám