Rok 2013 byl pro zaměstnance zlomový

To jsou některé z výsledků rozsáhlé analýzy více než osmi tisíc zaměstnaneckých profilů naměřených v českých firmách v letech 2008–2013 v rámci projektu Balance Management uskutečněného společností Engage Hill.

Ve společnostech dochází ke generační obměně a firmy zatím nejsou připraveny na nastupující „internetovou“ generaci. Generace Y, jak se současným třicátníkům přezdívá, má totiž zcela rozdílný přístup k práci. Každý pátý zaměstnanec pod 35 let je výrazně nespokojen se svým platem a téměř čtvrtina jich odmítá pracovat přesčas.

Výzkumníky překvapilo, že více jak 40 % zaměstnanců by neváhalo poškodit firmu nebo svého kolegu, pokud by z toho měli osobní prospěch. Nejčastějšími formami sobeckého jednání jsou používání firemních věcí pro soukromé účely, intriky vůči kolegům a krádeže myšlenek a nápadů.

Projevy stresu a případy používání neetických praktik v roce 2013 ještě vrostly. „Tento stav u lidí nastává ve chvíli, kdy se začnou cítit existenčně ohrožení. Netýká se to pouze finanční nejistoty, ale i strachu ze ztráty pracovního místa či postavení. Platí to pro manažery firem s platy v řádech statisíců měsíčně stejně jako pro zaměstnance s podprůměrným platem,“ vysvětluje Filip Brodan, ředitel společnosti Engage Hill.

Přestože čeští zaměstnanci nadále silně prosazují své individuální zájmy a přes 70 % pracovních aktivit a rozhodnutí dělají pro vlastní prospěch, došlo v roce 2013 ke zlomu a tento negativní trend poprvé po pěti letech přestal růst.

„I přes mírné zlepšení situace však manažerům stále chybí zájem o zaměstnance jako o člověka,“ varuje před optimismem Brodan.

Příčinou změn je i ekonomická krize. Až v loňském roce si totiž většina Čechů připustila, že se jich dopady krize osobně dotýkají. Do té doby čeští zaměstnanci stále vyčkávali a věřili, že se něco „samo“ změní a krize odezní. V roce 2013 si konečně přestali situaci idealizovat a přehodnotili své postoje.

„Ve firmách již lidé nechtějí tolerovat lajdáctví, nekvalitně odvedenou práci nebo neproduktivní žvanění,“ vysvětluje Egita Renovica, HR ředitelka společnosti Engage Hill. Vedení firem bylo nuceno na krizi reagovat již dříve: snížilo stavy zaměstnanců, zrušilo některé benefity a zpřísnilo firemní pravidla. Na zaměstnance, kteří zůstali, zbylo víc práce, většinou za stejné, někdy i nižší mzdy.

Zvýšené pracovní vypětí změnilo i postoj vůči přesčasové práci, která více jak 60 % zaměstnanců vadí. Ochota pracovat přesčas se navíc každým rokem snižuje. Třiadvacet procent mladých zaměstnanců z generace Y dokonce zaměstnání, ve kterém by museli pracovat přesčas, vůbec nepřijme. Z generace X, u lidí nad 35 let, je to 18 %.

Nespokojenost mladých s přesčasy vzrostla od roku 2008 o 44 %, tehdy přesčasy odmítalo jen 16 % z nich. „Mladí chtějí větší vyváženost mezi pracovním a osobním životem a nahlas proklamují, že nehodlají práci obětovat veškerý volný čas. Věřím, že se jim podaří pracovní a osobní život vyvážit lépe než jejich rodičům," doufá Egita Renovica.

Téměř třetina (27 %) „Ypsilonů“ dnes také důrazně odmítá nést v práci riziko. U lidí nad 35 let je tento poměr výrazně nižší – 18 %. Starší berou rizika jako součást své práce, už se s nimi naučili žít. Mladí lidé se bojí chyb, vědí, že chyba není posuzována jako příležitost k poučení, ale jako projev selhání. Proto si raději nechávají vše odsouhlasit zkušenějšími kolegy nebo nadřízeným.

Pokud jde o peníze, se svým platem je v současnosti zcela nespokojeno 20 % generace Y. V roce 2008 to bylo jen 16 %. Starší generace X, nad 35 let, je v důsledku obav ze ztráty zaměstnání mnohem smířlivější, se svojí mzdou je výrazně nespokojeno jen 15 % dotázaných.

Mladí se pracovním návykům starších odmítají přizpůsobit – jedná se o nevratnou kvalitativní změnu postojů, o generační trend. „Ypsiloni“ budou během pár let výrazně ovlivňovat ekonomické, sociální i kulturní trendy.

Pro stávající manažery je podle Brodana proto nyní rozhodující, jak rychle se nové situaci přizpůsobí. Budou-li spolu obě generace bojovat, nepomůže to ani jedné z nich. „Jedinou možností je otevřená komunikace a spolupráce. Nastupující generace se totiž nenechá tak snadno ovládat příkazy a tresty. Pokud se o to manažeři pokusí, setkají se s odporem,“ tvrdí Filip Brodan.