Poradna: Nařizování práce přesčas a zahrnutí přesčasů do mzdy
Práce přesčas a odměna za ni je pro zaměstnance jedním z nejpalčivějších pracovněprávních témat. Zaměstnavatelé totiž často zneužívají svého postavení a nedodržují pravidla zákoníku práce týkající se práce přesčas. K minulé odpovědi v této poradně ohledně přesčasů se tak sešla celá řada doplňujících otázek – níže jsme vybrali dvě z nich.
Ilustrační foto
FOTO: Ondřej Lazar Krynek, Novinky
úterý 21. února 2012, 7:00
| 1) Moje přítelkyně pracuje v účetní firmě a dostala přiděleno vedení kompletního účetnictví několika firmám, takže tuto práci není možné zvládnout ve stanovené pracovní době a musí tam být denně o 2 až 4 hodiny déle. Zaměstnavatel jí přímo práci přesčas nenařizuje, ale termíny vyžaduje dodržet. Na proplácení přesčasů nebo poskytnutí náhradního volna nemá prý tudíž zaměstnanec nárok. |
| 2) V článku týkajícím se práce přesčas je uvedeno, že může být v pracovní smlouvě ujednáno, že práce přesčas je zahrnuta v základní mzdě. Může být považována práce přesčas za součást základní mzdy v případě, kdy takto není uvedeno v pracovní smlouvě uzavřené se zaměstnancem, ale zaměstnavatel toto uvede pouze do mzdového předpisu? |
Co lze považovat za práci přesčas?
Prací přesčas se rozumí jakákoliv práce zaměstnance vykonávaná na příkaz nebo se souhlasem zaměstnavatele mimo stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo pravidelné rozvržení pracovních směn. Máte-li např. pravidelně rozvrženou pracovní dobu od pondělí do pátku od 8:00 do 16:30, je jakákoli nařízená práce, popřípadě práce konaná pro zaměstnavatele s jeho souhlasem mimo tyto hodiny prací přesčas.
Zaměstnavatel vám může práci přesčas nařídit jen výjimečně, a to jen jde-li o vážné provozní důvody. Nemělo by se tedy stávat, že práce přesčas se stane běžnou součástí vašeho pracovního dne.
Práci přesčas vám může zaměstnavatel nařídit, přičemž z příkazu musí být zřejmé, jakou práci máte konat a v jakém rozsahu. Za práci přesčas se taktéž považuje práce konaná se souhlasem zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel věděl, že konáte práci přesčas, ale nedal vám příkaz k jejímu ukončení.
Příkaz s prací přesčas ani souhlas s ní nemusí být učiněny v písemné podobě, postačuje pouze ústní forma, či dokonce mlčení v situaci, kdy o práci přesčas zaměstnavatel ví a nevydal příkaz tuto práci ukončit.
Příkaz k práci přesčas nemusí spočívat pouze v zadání určitého úkolu mimo pracovní dobu či nařízení, do kdy musí zaměstnanec v práci zůstat. Může to být zadání takového množství práce s termínem jejího dokončení, který není možný splnit v rámci stanovené pracovní doby – tak jako je to v případě vaší přítelkyně. Zaměstnavatel vaší přítelkyně tak špatně chápe zákoník práce a nezákonně jí upírá za vykonanou práci přesčas, kterou požadoval, mzdu i příplatek (popřípadě náhradní volno).
Odměňování za práci přesčas
Vyplacení mzdy a příplatku za práci přesčas se může zaměstnanec domáhat u soudu, kde bude muset prokázat, že práci přesčas skutečně vykonal. Další možností je okamžité zrušení pracovního poměru, pokud zaměstnavatel nevyplatil mzdu či její část (např. za práci přesčas) do 15 dnů po splatnosti. Tedy za nevyplacenou mzdu za práci přesčas vykonanou v únoru lze okamžitě zrušit pracovní poměr nejdříve 16.4.
Jedinou výjimkou je situace, kdy je mzda již sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas. Podle nové úpravy účinné od 1. 1. 2012 lze takto sjednat mzdu u všech zaměstnanců v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců až v rozsahu 416 hodin za kalendářní rok. Takto sjednat mzdu lze jen v pracovní smlouvě nebo ve smlouvě o mzdě, přičemž musí být vždy uveden rozsah práce přesčas, k němuž bylo při sjednávání mzdy přihlédnuto.
Musí být tedy splněny dvě podmínky (i) mzda je sjednána a nikoli stanovena nebo určena a (ii) je dohodnuto, že takto sjednaná mzda zahrnuje práci přesčas s uvedením jejího rozsahu. Zaměstnavatel tedy nemůže jednostranně určit mzdu s přihlédnutím k práci přesčas ve mzdovém předpise.
Pokud je mzda určena, není možné se ani dvoustranně se zaměstnancem dohodnout, že je mzda určena s přihlédnutím k práci přesčas.
Shrnutí
V prvním případě bychom doporučili se obrátit na zaměstnavatele a požadovat zaplacení práce přesčas, kterou vaše přítelkyně vykonala. Ve druhém případě byste zaměstnavatele měli upozornit, že takovýto postup je v rozporu se zákoníkem práce a pokud se s vámi chce domluvit, aby ve vaší mzdě již byla zahrnuta práce přesčas, musí si s vámi nejdříve mzdu sjednat. Bude pak na vzájemné dohodě obou stran, zda a v jakém rozsahu tak učiní.
Odpovídali Nataša Randlová a Michal Peškar z advokátní kanceláře Randl Partners, člen Ius Laboris
| Máte nějaký dotaz z oblasti vztahů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem? Stručně jej popište a zašlete na e-mail kariera@novinky.cz. Pokusíme se všechny dotazy přečíst a ty nejzajímavější najdete v rubrice Kariéra i s odpověďmi renomovaných odborníků. Nepište ale přímo na adresu advokátní kanceláře, kterou vidíte v tomto textu! Agendu spojenou s dotazy do Poradny vyřizuje pouze redakce Novinek.cz. |
Kariéra
Čeští studenti navrhovali inovace pro Citibank
Nejlepší bankovní případové studie zpracovaly v rámci soutěže Citi Innovator týmy z Vysoké školy ekonomické v Praze a Masarykovy univerzity...
Spokojenost firem s absolventy výrazně roste
Průzkumy, které proběhly v rámci 12. ročníku virtuálního pracovního veletrhu Měsíc studentů a absolventů na internetovém portálu Jobs.cz,...
Více než dvě třetiny IT administrátorů chtějí kvůli stresu změnit zaměstnání
Téměř sedmdesát procent administrátorů sítí informačních technologií zvažuje změnu zaměstnání z důvodu vysokého pracovního stresu....



