Článek
VPP jsou časově omezené pracovní příležitosti, které po dohodě s úřadem práce vytváří zaměstnavatel. Spočívají v činnostech ve prospěch obce, státu nebo jiné veřejně prospěšné instituce. Jejich cílem je umožnit uchazečům o zaměstnání obtížně umístitelným na trhu práce pracovat v době, kdy nemohou najít standardní práci.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prostřednictvím úřadů práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) na tyto pracovní příležitosti poskytuje příspěvky. „Snižuje se tak nezaměstnanost, zvyšují se příjmy uchazečů o zaměstnání a zvyšuje se i jejich šance najít nové uplatnění na trhu práce, protože jsou aktivní,“ vysvětluje mluvčí resortu Štěpánka Filipová.
Obce a další instituce tímto způsobem získávají nejen finanční podporu od státu, ale také pracovníky na udržování obce. Například na údržbu veřejných prostranství, údržbu a úklid veřejných budov a komunikací a podobně.
Co získá zaměstnavatel
Úřady práce poskytují na základě dohody zaměstnavatelům mzdové příspěvky, maximálně však po dobu 12 po sobě jdoucích měsíců. Jejich výše může dosáhnout skutečných mzdových nákladů na zaměstnance pracující v rámci VPP, včetně pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které za tyto pracovníky zaměstnavatelé odvedli. Zaměstnavatelé se v dohodě zavazují, že pracovní příležitosti vytvořené v rámci VPP budou obsazovat výhradně uchazeči o zaměstnání, které jim doporučí úřady práce.
V 1. pololetí roku 2009 bylo v rámci VPP vytvořeno 14 329 pracovních příležitostí. Na jejich podporu úřady práce vyčlenily přibližně 441,6 miliónu Kč. Práci na přechodné období tak získalo 14 503 uchazečů o zaměstnání. Ve stejném období roku 2008 VPP vykonalo 12 642 lidí. VPP organizuje cca 2 tisíce obcí v České republice.
Co je veřejná služba
Veřejná služba představuje podle zákona o hmotné nouzi pomoc obcím v záležitostech, které jsou v jejich zájmu. Jedná se mimo jiné o zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoc v oblasti kulturního rozvoje a sociální péče. Obce tímto způsobem mohou vyřešit například povinnost údržby chodníků v zimě.
Záleží na jejich rozhodnutí, zda budou veřejnou službu organizovat nebo ne. Pokud se obec v samostatné působnosti rozhodne kladně, může veřejnou službu organizovat sama nebo ji může delegovat na jiné subjekty, například na obecní příspěvkové organizace, soukromé či neziskové organizace.
Obce uzavírají s lidmi v hmotné nouzi smlouvu o výkonu veřejné služby a pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou by pracovník vykonávající veřejnou službu mohl způsobit, nebo by mu mohla být způsobena. MPSV může obci poskytnout dotaci na pojistné. Za výkon veřejné služby pracovníci nedostávají mzdu.
Co získají lidé v hmotné nouzi
Pro lidi v hmotné nouzi je výkon veřejné služby příležitostí, jak získat a rozvíjet nové sociální a pracovní dovednosti a zvýšit svoje šance pro uplatnění na trhu práce. Má vliv také na výši příspěvku na živobytí u lidí, kteří ho pobírají déle než 6 měsíců. Nedochází u nich k poklesu této dávky na existenční minimum. Více informací o souvislosti veřejné služby s výší příspěvku na živobytí se dočtete na stránkách MPSV.
Pro obce veřejná služba představuje především bezplatnou pracovní sílu. Veřejnou službu organizují například v Broumově, Zlíně, Kadani nebo Olomouci. Kromě výše jmenovaných činností pracovníci v rámci veřejné služby například otevírají a zavírají místní hřbitov, vypomáhají v pečovatelských službách, pomáhají organizovat kulturní akce, balí knihy v místní knihovně, provádějí drobné administrativní úkony a udržují místní sportoviště aj.
Většina obcí začala veřejnou službu organizovat od poloviny roku 2009. Průměrně vykonává veřejnou službu 11 400 lidí měsíčně. Z dílčích výsledků analýzy veřejné služby vyplývá, že z 1 590 obcí 635 organizuje veřejnou službu, což je cca 10 % z celkového počtu obcí v České republice.