Hlavní obsah

Obří bitcoinová burza Mt. Gox musí být zlikvidována, nařídil soud

– Tokio

Tokijský soud ve čtvrtek nařídil zahájit likvidační prodej majetku zkrachovalé bitcoinové burzy Mt. Gox. Burza v únoru vyhlásila bankrot kvůli odcizení statisíců jednotek elektronické měny a před týdnem soud odmítl její návrh na obnovení aktivit, uvedla agentura Reuters.

Foto: Jim Urquhart, Reuters

Logo bitcoinu

Článek

Právník Nobuaki Kobajaši, kterého soud jmenoval prozatímním správcem Mt. Gox, sdělil, že povede vyšetřování generálního ředitele burzy Marka Karpelese ohledně jeho odpovědnosti za ztrátu aktiv. Věřitelé burzy se setkají 23. července, uvedl.

O Mt. Gox přitom v první půlce dubna projevila zájem skupina investorů, zaplatit chtěli symbolický jeden bitcoin. Cílem skupiny bylo obnovit aktivity burzy a dát stranou polovinu transakčních poplatků, aby časem splatila dluhy zákazníkům a ostatním věřitelům.

Mt. Gox byla v minulosti největší burzou pro obchodování s kybernetickou měnou bitcoin na světě. V únoru se však zhroutila a požádala o bankrotovou ochranu před věřiteli. V žádosti tehdy uvedla, že v důsledku útoků hackerů zřejmě přišla o 850 000 bitcoinů, což při současném kurzu představuje zhruba 450 miliónů dolarů (devět miliard Kč).

Později však téměř čtvrtinu ztracených bitcoinů objevila na nepoužívaných účtech, upozornila agentura Reuters. [celá zpráva]

Evropský bankovní úřad před bitcoiny varoval

Generální ředitel Mt. Gox Mark Karpeles rezignoval už v únoru na svoji funkci ve správní radě Bitcoin Foundantion. Burza se sídlem v Tokiu byla zakládajícím členem a měla jednoho ze tří volených představitelů ve správní radě Bitcoin Foundantion, která má za úkol chránit a podporovat používání digitální měny.

Problémy se směnárnami bitcoinů se objevují pravidelně. Evropský bankovní úřad kvůli tomu dokonce na konci roku varoval spotřebitele, že neregulované virtuální měny představují velké riziko. Jejich vklady totiž nejsou nijak chráněny. [celá zpráva]

Měna bitcoin vznikla v roce 2009. Je navržena tak, aby ji nemohly ovlivňovat vlády ani centrální banky. Kybernetické mince "razí" síť počítačů se specializovaným softwarem, naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout nakonec 21 miliónů, což má být kolem roku 2140.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám