Rozsáhlý výzkum ukázal, že mezi nejčastější druhy kyberšikany patří verbální útoky (33 %), obtěžování za pomoci prozvánění (24 %) a vyhrožování či zastrašování (17 %). Srovnání s výsledky loňského výzkumu dokládá, že rostoucí tendence je patrná nejčastěji u vydírání a krádeží identity.

Děti se navíc přiznaly k tomu, že v nezanedbatelné míře jsou samy autory kyberšikany vůči svým vrstevníkům. Každý desátý mladistvý se uchyluje k verbálním útokům a šest procent respondentů uvedlo, že obtěžuje prozváněním.

Děti útočníkům nahrávají

Problémem ovšem je, že děti svým nevhodným chováním často útočníkům velmi nahrávají. Na internetu zveřejňují citlivé informace, nejčastěji jméno a příjmení (76 %), dále e-mail (59 %) a fotografii obličeje (55 %).

„I děti musí počítat s tím, že jakákoliv informace, kterou o sobě na internetu zveřejní, už nikdy nejde vrátit zpátky. Proto je lepší psát si pod pseudonymem a zbytečně na sebe neuvádět další kontaktní údaje,“ řekl Martin Kožíšek, manažer pro internetovou bezpečnost společnosti Seznam.cz.

„U některých druhů kyberšikany zaznamenáváme na rozdíl od minulých let mírný pokles jejich četnosti. Tento fakt si vysvětlujeme i existencí řady projektů, které upozorňují na nebezpečí uveřejňování citlivých údajů,“ konstatoval Kožíšek.

Společnost Seznam.cz například natočila informačně-preventivní film Seznam se bezpečně!, který upozorňuje na rizika spojená s anonymitou na internetu. [celá zpráva]

Nástrahy číhají i v komunikaci

Zveřejňování citlivých informací ale není jedinou nástrahou, která na děti na internetu číhá. Nebezpečná situace může vzniknout také při běžné komunikaci. Výzkum totiž ukázal, že náctiletí si jsou ochotni nejen psát, ale i osobně se potkat s lidmi, které znají z on-line prostředí. S neznámými lidmi si chatuje 53 % respondentů a 27 % dotázaných uvedlo, že by si neznámou osobu přidalo na vyžádání mezi své kontakty.

Řada dětí je ale také k osobnímu setkání donucena sofistikovanými metodami manipulace.Kamil Kopecký, vedoucí centra PRVoK

Většina dětí (76 %) si myslí, že setkání s neznámým člověkem je nebezpečné, přesto by se na takovou schůzku vydalo 55 % dotázaných. „Většina dětí si uvědomuje, že je schůzka s neznámým člověkem nebezpečná. Přesto jsou ochotny riskovat a pod vidinou odměny, jakou může být například dobití mobilního kreditu či peněžitá částka, na osobní schůzku dorazit,“ uvedl Kamil Kopecký, vedoucí centra PRVoK na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.

„Řada dětí je ale také k osobnímu setkání donucena sofistikovanými metodami manipulace, např. vydíráním citlivými materiály, které útočníkovi v rámci internetové komunikace samy poskytly. Děti mnohdy věří, že sníží riziko vlastního ohrožení tím, že na schůzku dorazí např. se svým stejně starým kamarádem. Ve většině případů však tento postup pro jedno či obě děti končí špatně,“ konstatoval Kopecký.

Pozitivní ale je, že o případné schůzce by děti řekly kamarádům (59 %), sourozencům nebo rodičům (41 %). Učitelům by kontakt s neznámou osobou prozradila jen tři procenta respondentů. „Je určitě dobré, že se děti naučily výzvy k setkání ignorovat, nebo o nich někomu alespoň říkat. Děti si kolikrát neuvědomují, že místo internetového kamaráda na ně může čekat někdo úplně jiný a celá situace může skončit tragicky,“ podotkl Kožíšek.

Nahé fotky a videa na internetu

Výzkum se zabýval také intimitou dětí. 7% dotázaných uvedlo, že na internet umístilo svoji nahou fotku nebo video. Přesto plných 75 % respondentů z řad mladistvých považuje tuto aktivitu za riskantní.

„Výsledky výzkumu jsou pro nás velice přínosné. Pomohou nám při upravování našich služeb a hlavně nám poradí, jakým dalším směrem by se měly projekty Seznam se bezpečně! a projekt E-Bezpečí ubírat, aby ještě více dětem pomohly,“ uzavřel Kožíšek.

Do studie se zapojilo přes 21 000 dětí ve věku od 11 do 17 let z více než 4000 škol.