Článek
Padělají potvrzení o příjmech, zneužijí osobní údaje a doklady jiného, zamlčí obří dluhy, vyfabulují pohádku o zázračném projektu.
Spoléhají na to, že především spotřebitelské úvěry a nákupy na dluh u nebankovních společností se poskytují obratem jako na běžícím pásu bez velkého ověřování toho, co žadatelé o své schopnosti splácet tvrdí. Podvodníci bez mrknutí oka chodí s falešnými dokumenty i do bank. Zde jim na to ale většinou brzy přijdou.
Ze dvou miliard vše zmizelo – do koruny
Jen za loňský rok policie řešila 5600 úvěrových podvodů, přičemž z celkového počtu čtyř tisíc stíhaných osob jich to 2600 zkusilo vůbec poprvé. Neodradilo je ani značně vysoké riziko dopadení a případné vězení od jednoho do osmi let v závislosti na výši sumy.
Policie sice většinu těchto případů objasní, a to buď ještě ten samý rok, kdy ke skutku došlo, nebo dodatečně, ale drtivou většinu peněz přece jenom už nikdy nezajistí. Jen za rok 2014 policie sice u více než pěti tisíc úvěrových podvodů ukázala na konkrétního pachatele, jenže věřitelé v nich přišli o 1,3 miliardy korun a zpět se vrátilo pouze 273 miliónů.
V přepočtu tak úvěroví podvodníci podfukem vytáhnou z firem či jednotlivců každý pracovní den pět a půl miliónu korun. V roce 2013 dokonce způsobili škodu za dvě miliardy a zpátky se nezajistila ani koruna.
Poškozování věřitele coby další kategorie
K tomu je navíc třeba ještě přičíst případy, které policie kvalifikovala jako trestný čin poškozování věřitele. Těch bylo jen za loňský rok nahlášeno přes 250 s vyčíslenou ztrátou přes 261 miliónů korun, přičemž zachránit se z toho rovněž nepodařilo ani korunu.
V této kategorii jsou přitom jednotlivé kauzy za desítky miliónů. Jde například o podvody s auty na leasingové společnosti nebo případy, jako byl ten z loňska, kdy prokurista firmy, 54letý muž z Plzně, vědomě vyvedl majetek a peníze na úkor věřitelů v celkové hodnotě 25 miliónů.
Například sedmadvacetiletý muž z Velkých Losin loni v prosinci šel do banky v Šumperku žádat o úvěr na 400 tisíc.
Předložil potvrzení o zaměstnání u firmy z Nového Malína, v němž vykazoval průměrný měsíční příjem 37 tisíc korun. Ve skutečnosti je muž nezaměstnaný.
Falšovali potvrzení, ale dál nepřemýšleli
Krátkozraký přístup zvolila i sedmatřicetiletá žena z Plzně, když vymámila ze stavební spořitelny půlmiliónový překlenovací úvěr.
„Tvrdila, že je zaměstnána v jedné pražské firmě s průměrným měsíčním příjmem téměř padesát tisíc korun. Předložila padělaný výpis z bankovního účtu a padělanou nájemní smlouvu na byt,“ uvedla Hana Štefflová z policejního ředitelství Plzeňského kraje.
Takovými případy se to v policejních hlášeních jen hemží, k úvěrovým podvodům se lidé uchylují dokonce i pro pár korun.
Kamarádova občanka
Třeba 21letý mladík z Horního Slavkova loni neváhal využít údaje z občanského průkazu svého kamaráda k tomu, aby si jeho jménem přes internet zažádal o malou rychlou půjčku, a následně ji skutečně na účet dostal.
Jak na policii přiznal, bylo to snadné a rychlé. Myslel si, že mu nic nehrozí, protože šlo jen o tři tisíce korun. Policie ho ovšem obvinila nejen z úvěrového podvodu, ale i z poškození cizích práv. I když je horní sazba až dva roky vězení, nejspíše nakonec vyklouzne s nízkým trestem.
Bruslili šest let
Naopak žena a muž, oba čtyřicátníci z Písku, byli už mistři fabulace, neboť jim úvěrové podvody procházely šest let. Zatím jim kriminalisté prokázali „ránu“ ve dvanácti případech za bezmála 1,4 miliónu korun.
K úvěrovým podvodům se uchýlili rovněž sedmdesátiletí manželé z Prachaticka. Falšovali údaje o příjmech, a protože vše šlo rychle jako na drátkách, bez velkého ověřování, inkasovali v několika spotřebitelských půjčkách celkem 130 tisíc korun, které nevraceli.