I přesto, že se lidé nejčastěji zraní při manuálních pracích například na stavbách, v továrnách a v různých provozech, ani zranění v kancelářích nejsou výjimkou.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Kdy je úraz pracovní a kdy už ne

Ovšem ne každý úraz v práci je možné brát jako pracovní, základní podmínkou totiž je, jestli k němu došlo v souvislosti s plněním vašich pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním.

Například pokud máte od zaměstnavatele svolení k práci z domova či vám ji zaměstnavatel dokonce nařídil a vy se při ní zraníte, může být váš úraz považován za pracovní a zaměstnavateli tak vznikne odpovědnost za váš úraz.

Jiná situace však nastane, pokud se vám něco stane při cestě do práce nebo z ní. Váš úraz – například když upadnete a zlomíte si ruku či nohu – za pracovní považován nebude. Platí to i v případě, že si odskočíte během pracovní doby k lékaři a cestou k němu se zraníte.

Výjimka ovšem je, když se vám úraz přihodí při vyšetření, na které vás poslal zaměstnavatel, či proběhne-li v objektu zaměstnavatele, v těchto případech je úraz možné brát jako pracovní.

Za pracovní lze považovat i úraz, který se zaměstnanci přihodí na teambuildingové akci pořádané zaměstnavatelem či na služební cestě, kam ho firma pošle.

Někteří lidé se zraní i během přestávky na oběd. Pokud se například v kuchyňce ve vaší firmě při přípravě jídla říznete, bude vaše zranění považováno za pracovní úraz. Ovšem půjdete-li na oběd ven mimo pracoviště a cestou se vám něco stane nebo se zraníte v restauraci, za pracovní úraz to již považováno nebude. Opustili jste totiž objekt zaměstnavatele.

Úraz neprodleně nahlaste

Jestliže se v práci zraníte a váš stav to dovoluje, na nic nečekejte a bezodkladně svému nadřízenému pracovní úraz nahlaste. „Stejně tak má zaměstnanec povinnost nahlásit pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě jiné osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování příčin pracovního úrazu. Zaměstnanec se také musí na pokyn svého nadřízeného podrobit testu na alkohol nebo jiné návykové látky,“ upozornil Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Pokud by se totiž prokázalo, že jste se zranili pod vlivem drog či alkoholu nebo byste ke zranění přišli kvůli porušení firemních předpisů či pokynů bezpečnosti práce, zaměstnavatel za váš úraz odpovědnost nenese.

Statistika pracovních úrazů
Rok
Počet pracovních úrazů 
s pracovní neschopností
Počet smrtelných úrazů
2010
51 678
121
2011
47 111
125
2012
44 108
113
2013
42 927
113
1. pololetí 2014
19 781
40
Zdroj: Státní úřad inspekce práce

Zaměstnavatel má povinnost evidovat všechny úrazy (s pracovní neschopností i bez ní, včetně smrtelných) v knize úrazů. Bez zbytečného odkladu je poté nahlásí zdravotní pojišťovně pracovníka a dalším úřadům, případně Policii ČR a inspektorátu práce. „Pokud zaměstnanec následkem pracovního úrazu zemře nebo jeho pracovní neschopnost přesáhne tři kalendářní dny, je zaměstnavatel povinen vyhotovit záznam o úrazu,“ doplnil Hartmann.

Pokud však evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu nevede,  dopouští se podle Hartmanna přestupku, a za něj mu lze uložit pokutu až do výše 400 tisíc korun. A v případě, že zaměstnavatel nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, jehož následkem byla smrt zaměstnance nebo pracovní neschopnost přesahující tři kalendářní dny, může dostat pokutu až do výše jednoho miliónu korun.

Zaměstnavatel vás musí odškodnit

Stane-li se vám pracovní úraz, máte nárok na náhradu za ztrátu výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění. Zaměstnavatel vám zároveň musí uhradit i náklady spojené s léčením (například regulační poplatky, výdaje za léky apod.) a věcnou škodu (například zničené oblečení).

Pokud důsledkem pracovního úrazu zaměstnanec zemře, musí zaměstnavatel odškodnit i pozůstalé. Jeho povinností je poskytnout jim náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením zaměstnance, přiměřených nákladů spojených s pohřbem, nákladů na výživu pozůstalých a věcné škody.

Nový občanský zákoník přináší zcela novou koncepci finanční náhrady při ublížení na zdraví. Ruší se náhrada vypočítávaná pomocí bodů. Její výše nově záleží zcela na úvaze soudu, který o náhradě a její výši rozhodne individuálně. „V situaci, kdy se poškozený obrátí na soud se svým škodným nárokem, může soud zohlednit každou individuální okolnost daného případu, protože už není vázán při stanovení výše náhrady bodovou vyhláškou,“ vysvětlil Jiří Hartmann.