Ekonomičtí experti Českomoravské konfederace odborových svazů ale současně upozorňují, že řadu lidí od oficiálního začlenění do pásma chudoby dělí příjem vyšší o pár desetikorun. To je česká realita, říká Hana Popelková, autorka studie Vývoj chudoby v ČR.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Navíc, upozorňuje, v oficiálních statistikách nejsou zachyceny tisíce bezdomovců, lidí žijících po azylech a ubytovnách. To zvyšuje podle studie počty chudých o dalších více než sto tisíc lidí.

Chudoba nejen devastuje lidi, omezuje schopnost získat vzdělání, ale vyvolává i napětí ve společnosti. Napětí mezi bohatými a chudými totiž považuje přes 60 procent Čechů za poměrně silné. Tento názor je rozšířen mezi všemi sociálními skupinami, převažuje tedy i mezi bohatými a materiálně dobře zajištěnými lidmi.

Mezi příjmově chudými najdeme nejčastěji lidi se základním vzděláním a více žen než mužů

Hranice příjmu 115 tisíc ročně

Na propočty, zda jste již chudý, nebo ještě ne, existují určitá pevná měřítka. Pokud se vezme za základ tzv. příjmová chudoba, zatím hranicí, kdy se můžete považovat za příjmově chudého, je 115 tisíc ročně, to je 9680 korun měsíčně. Do této kategorie spadají jednak děti (odhadem kolem 256,6 tisíce dětí), senioři, ale i mladí ve věku 18–24 let, lidé bez práce, samoživitelky a nezaměstnaní.

Určitou absurditou je, že do pásma chudoby se dostávají i lidé pracující za minimální mzdu, která je v současnosti nižší než hladina příjmu pro pásmo chudoby, říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

Ministryně práce Michaela Marksová

Ministryně práce Michaela Marksová.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Mezi příjmově chudými najdeme nejčastěji lidi se základním vzděláním a více žen než mužů. Vysokoškoláci vykazují příjmovou chudobu jen ve 2,6 procenta případů své vzdělanostní skupiny.

Chudoba je odlišena i regionálně. Nejvyšší míru vykazují kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti a sociálními problémy – konkrétně Ústecký a Moravskoslezský kraj. Nejpříznivější situace je naopak v Praze a Plzeňském kraji.

Materiální deprivace

Druhým měřítkem chudoby je míra materiální deprivace, jež vyjadřuje podíl osob žijících v domácnostech, které mají nedostatek nebo neuspokojivou situaci nejméně u čtyř z devíti sledovaných položek. Sleduje se schopnost platit pravidelné platby (nájem, hypotéky), schopnost z vlastních zdrojů uhradit nečekaný výdaj ve výši 9300 korun, schopnost zaplatit týdenní dovolenou mimo domov, dostatečně vytopený byt, maso na jídelníčku obden a vlastnictví barevné TV, automatické pračky, automobilu a telefonu.

Míra materiální deprivace se podle studie v Česku udržuje na úrovni 6,2–6,6 procenta populace, v přepočtu se podle statistiků s materiální deprivací potýká přes 680 tisíc osob.

Vedle nezaměstnaných jsou materiální deprivací nejvíce ohroženy rodiny s dětmi, zejména rodiny neúplné, v posledních letech ale narůstá i počet domácností důchodců. V posledních letech jsou materiální deprivací častěji ohroženi lidé, kteří bydlí v nájemních bytech. Jejich podíl se v roce 2012 meziročně zvýšil na úroveň 17,4 procenta.

Míra pracovní intenzity

Třetím ukazatelem chudoby je míra pracovní intenzity, která vyjadřuje podíl osob do věku 60 let v domácnostech, kde osoby v produktivním věku (18–59 let) odpracovaly v průběhu minulého roku méně než 20 % pracovní doby. Nízkou pracovní intenzitu vykazovalo v ČR 536 tisíc osob, zejména mužů.

V mezinárodním srovnání všech tří ukazatelů chudoby jsme na tom dobře. Menší míru chudoby vykazovalo pouze Nizozemsko (15 %), Norsko (13,7 %) a Island (12,8 %). Země evropské osmadvacítky vykazovaly v průměru míru chudoby 24,8 procenta populace.

Za chudého či sociálně vyloučeného se ale v Česku samo označuje podstatně více lidí, a to i s příjmy, které překračují výrazně oficiální pásma chudoby či materiální deprivace.

Příjmy nerostou, výdaje ano

Experti na chudobu to zdůvodňují právě tím, že velký počet lidí dělí od pásma chudoby, materiální deprivace atd. jen velmi tenká, často stokorunová hranice, kterou pociťují při každé platbě. Stále více lidem totiž nerostou příjmy, ale výdaje, zejména spojené s bydlením. Třetina domácností vychází se svými příjmy obtížně. Lidé musí z důvodů nedostatku peněz měnit životní způsob.

Podle expertů to ale může být problém v případě, kdy se začne šetřit na výdajích na zdraví či na zvýšení vzdělanosti. Nemožnost z důvodů chudoby pokračovat ve vzdělávání, absolvovat placené odborné kurzy automaticky snižuje možnost najít dlouhodobé zaměstnání. Dlouhodobé zaměstnání je přitom základní podmínka pro vymanění se z chudoby. Systém bezplatných rekvalifikací na zásadní změny nestačí.

Podle odborů je proto tuto situaci třeba brát v potaz při všech změnách sociálního systému. Každé odložení valorizací, dlouhodobé nezvyšování mezd, odbourávání řady sociálních dávek může do pásma chudoby poslat desetitisíce lidí.

To samozřejmě zpětně zvýší tlak na sociální systém, nespokojenost populace a napětí ve společnosti.