Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí pobírá příspěvek na bydlení 190 tisíc rodin či jednotlivců, stát jim za první tři čtvrtletí loňského roku vyplatil 5,4 miliardy korun. Průměrný měsíční příspěvek tak dosáhl částky 3178 korun. Doplatek na bydlení pobírá 63 tisíc domácností. V průměru se jedná o 3575 korun. [celá zpráva]

Podmínky pro přidělení příspěvku na bydlení

O příspěvek na bydlení může požádat jak vlastník, tak nájemce bytu, ve kterém má hlášený trvalý pobyt. Abyste byli se svou žádostí úspěšní, je třeba současně splnit dvě podmínky:

  • vaše náklady na bydlení (nájem, služby, vodné, stočné, vytápění apod.) jsou vyšší než 30 procent (v Praze 35 procent) vašich příjmu a zároveň
  • 30 procent (v Praze 35 procent) vašich příjmů není vyšších než částka normativních nákladů na bydlení.

Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Normativní náklady na bydlení představují průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. U nájemního bydlení jsou v nich zahrnuty částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném, v případě družstevních a vlastnických bytů obdobné náklady. Do normativních nákladů jsou také zahrnuty ceny služeb a energií propočítané na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob, které v nich trvale bydlí.

Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 v korunách měsíčně
Počet
osob v rodině
Počet obyvatel obce
Prahanad 100
tis. obyvatel
od 50 000
do 99 999 obyvatel
od 10 000
do 49 999 obyvatel
do 9 999 obyvatel
177116156587350284809
211 0818952856674097110
315 09612 31211 80710 2949903
4 a více18 89915 54214 93213 10812 636
Zdroj: MPSV
Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od 1. 1. 2014 do 31. 12. 2014 v korunách měsíčně
Počet osob v rodině Počet obyvatel obce
Prahanad 100
tis. obyvatel
od 50 000
do 99 999 obyvatel
od 10 000
do 49 999 obyvatel
do 9 999 obyvatel
144484448444844484448
266446644664466446644
392639263926392639263
4 a více11 79211 79211 79211 79211 792
Zdroj: MPSV

Do příjmů, které do výpočtu nároku na příspěvek vstupují, musí žadatelé zahrnout jak své čisté výdělky v zaměstnání či pobíraný důchod, tak rodičovský příspěvek a přídavky na děti. Pokud jste nezaměstnaní a dostáváte podporu v nezaměstnanosti či jste byli ve sledovaném období v pracovní neschopnosti a pobírali nemocenskou, uveďte i tyto příjmy.

Důležité je uvědomit si, že pro nárok na dávku jsou posuzovány příjmy každého, kdo s vámi žije ve společné domácnosti a společně se podílí na úhradě nákladů na bydlení. Platí to například pro prarodiče žijící s vámi v jedné domácnosti. Vždy se posuzují příjmy za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Konečnou výši příspěvku na bydlení poté spočítáte jako rozdíl mezi náklady na bydlení (normativními náklady na bydlení) a násobkem rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35).

Pobírání příspěvku jen 84 měsíců

Žádost o příspěvek podejte na příslušném úřadu práce. Tam předložte vyplněný formulář, doklady totožnosti (případně rodné listy) všech členů domácnosti, u studujících dětí potvrzení o studiu. Pro posouzení nároku také musíte doložit výši všech příjmů za minulé kalendářní čtvrtletí, typ bydlení (tedy zda bydlíte v nájmu či ve vlastním nebo družstevním bytě) a potvrzení o zaplacených nákladech na bydlení za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Od počátku roku 2012 mohou lidé příspěvek na bydlení pobírat maximálně 84 měsíců během období deseti kalendářních let. Ovšem to neplatí pro domácnosti, ve kterých žijí pouze lidé starší 70 let. V případě, že na příspěvek získají nárok, budou ho pobírat bez jakéhokoliv časového omezení. Totéž platí i pro zdravotně postižené, kteří bydlí v bytech pro ně postavených či upravených.

Příklad 1: Pětičlenná rodina žije v nájemním bytě v České Lípě
  • Rodiče a tři děti (ve věku od 6 do 12 let) žijí trvale v nájemním bytě 3+1 v České Lípě. Průměrný rozhodný příjem rodiny za předchozí čtvrtletí byl 25 720 korun měsíčně (čisté příjmy rodičů 23 890 korun, přídavky na tři děti 1830 korun).
  • Jejich náklady na bydlení (nájem, vodné, stočné, služby, energie, vytápění) dosahují průměrně 12 tisíc korun měsíčně.
  • Podle tabulky částek normativních nákladů bydlení platné od 1. ledna 2014 se na rodinu vztahuje částka 13 108 korun (obec od 10 000 do 49 999 obyvatel, 4 a více osob).
  • Náklady na bydlení ve výši 12 tisíc korun přesahují 30 procent příjmů rodiny (30 procent z příjmů je 7716 korun) a zároveň 30 procent z příjmů není vyšších než částka normativních nákladů na bydlení (13 108 korun).
Rodina splňuje podmínky pro přidělení příspěvku na bydlení ve výši 4284 korun (12 000 - 7716 korun).
Příklad 2: Čtyřčlenná rodina žije v nájemním bytě v Praze
  • Rodiče a dvě děti (ve věku 5 a 8 let) žijí trvale v nájemním bytě 2+1 v Praze. Průměrný rozhodný příjem rodiny za předchozí čtvrtletí byl 24 310 korun měsíčně (čisté příjmy rodičů 23 200 korun, přídavky na děti 1110 korun).
  • Jejich náklady na bydlení (nájem, vodné, stočné, služby, energie, vytápění) dosahují průměrně 11 tisíc korun měsíčně.
  • Podle tabulky částek normativních nákladů bydlení platné od 1. ledna 2014 se na rodinu vztahuje částka 18 899 korun (Praha, 4 a více osob).
  • Náklady na bydlení ve výši 11 tisíc korun přesahují 35 procent příjmů rodiny (35 procent z příjmů je 8509 korun) a zároveň 35 procent z příjmů není vyšších než částka normativních nákladů na bydlení (18 899 korun).
Rodina splňuje podmínky pro přidělení příspěvku na bydlení ve výši 2491 korun (11 000 - 8509 korun).

Doplatek na bydlení: jedna z dávek hmotné nouze

Po příspěvku na živobytí mohou lidé, kteří se ocitnou v takzvaně hmotné nouzi, požádat o doplatek na bydlení. Nárok vám na něj vznikne, pokud vám vaše příjmy i příjmy celé rodiny, včetně příspěvku na bydlení, nestačí na zaplacení nákladů na bydlení.

Výše doplatku na bydlení se stanoví tak, aby po zaplacení nákladů na bydlení rodině zbyla částka živobytí, která se pro každou posuzovanou osobu určuje individuálně, a u více společně posuzovaných osob se částky živobytí sčítají. U dospělého člověka dosahuje výše částky živobytí minimálně částky existenčního minima 2 200 korun a maximálně částky životního minima (například pro jednotlivce 3410 korun). U nezaopatřených děti vždy tvoří částku živobytí částka životního minima. Ta je různá podle věku dítěte (od 1740 korun do 2450 korun).

I pro doplatek na bydlení platí stejná pravidla, co se týče délky doby vyplácení, jako u příspěvku na bydlení. Pokud na něj získáte nárok, můžete jej pobírat maximálně 84 měsíců v období deseti kalendářních let.