Ne všechny spořitelny ale postupují v souladu se smlouvou, jejich výpověď tedy může být neplatná. Proti takové výpovědi se lze bránit.

„Vysoké úročení vkladů je pro stavební spořitelny zřejmě už neúnosné, ale rozhodně pro ně nepředstavuje neřešitelný problém. Řada z nich přistoupila k některým nestandardním krokům ve snaze ukončit staré, pro ně nevýhodné smlouvy třeba i výpověďmi bez právního podkladu nebo zpětným odebráním vyšších připsaných úroků,“ poznamenal  právník Lukáš Zelený ze sdružení dTest.

Nepohodlným se pro svou stavební spořitelnu stal i šedesátiletý Jan z Vlašimi, který se svým případem seznámil redakci Práva. Na počátku roku 2003 uzavřel smlouvu o stavebním spoření v Raiffeisen stavební spořitelně (RSTS) na cílovou částku 160 tisíc korun.

Spořitelna mu tehdy nabídla úrokovou sazbu tři procenta včetně jednoprocentního úrokového zvýhodnění.

Zhruba po dvou letech na výzvu spořitelny si pan Jan navýšil cílovou částku na 300 tisíc korun. Tři procenta mu zůstala, ale vzhledem k tomu, že navýšením částky došlo ke změně smlouvy, přišel o úrokové zvýhodnění a také musel uhradit poplatek ve výši jednoho procenta z navýšené cílové částky (1400 korun). V polovině roku 2011 spořitelna Jana opět kontaktovala s návrhem zvýšení částky na 400 tisíc korun. O úrok tři procenta nepřišel, zaplatil však opět poplatek ve výši 1000 korun.

Na konci loňského roku však spořitelna obrátila a zaslala Janovi výpověď smlouvy o stavebním spoření s odůvodněním, že je nucena reagovat na razantní pokles úrokových sazeb na trhu a smlouvu vypovídá v souladu se svými Všeobecnými obchodními podmínkami. Aby mu však nevzala možnost spořit, nabídla mu možnost uzavřít si novou smlouvu zdarma, ovšem jen do cílové částky 200 tisíc korun. Za jakých podmínek, však spořitelna již neuvedla.

Jakmile se však moje smlouva stala pro spořitelnu nevýhodnou, jednoduše podají výpověď ze smlouvy, i když cílová částka dospořena neníklient stavební spořitelny

Ovšem jak Jan spořitelnu ve svém odvolání proti výpovědi upozornil, důvod k výpovědi podle Všeobecných obchodních podmínek spořitelna neměla – viz citace z nich (čl. 11 odst. 2): „Stavební spořitelna má právo po předchozím písemném upozornění účastníka smlouvu o stavebním spoření vypovědět v případě, že zůstatek na účtu účastníka nedosahuje výše odpovídající minimálnímu měsíčnímu vkladu a době trvání smluvního vztahu nebo převýší sjednanou cílovou částku.“

To však není Janův případ. Naspořeno má zhruba 260 tisíc korun a měsíčně si ukládá 1500 korun, jak si se spořitelnou sjednal.

Spořitelna vzala zpátečku

„Výpověď smlouvy považuji za neplatnou, a proto jsem se proti ní i odvolal. Je s podivem, že dokud byla pro spořitelnu smlouva výhodná, snažili se, abych si cílovou částku maximálně navýšil, za což jsem musel také zaplatit. Jakmile se však moje smlouva stala pro spořitelnu nevýhodnou, jednoduše podají výpověď ze smlouvy, i když cílová částka dospořena není,“ uvedl pro Právo Jan.

Po doručení odvolání stavební spořitelna zaslanou výpověď přehodnotila a vzala ji zpět. Klientova smlouva tak i nadále zůstává v platnosti.

Jan není jediným klientem, kterému RSTS jednostranně vypověděla smlouvu. „Dosud jsme oslovili přibližně 30 tisíc klientů, z nichž zhruba polovina přistoupila na nově navrhované podmínky. U klientů, které jsme oslovili, se jednalo o smlouvy s ročním úrokem ve výši tři procenta a více. Všechny smlouvy, kterých se ukončení týkalo, byly navíc několik let po vázací době. Jejich parametry sjednané v době uzavření tak byly diametrálně odlišné od podmínek i úrokových sazeb, které již delší dobu panují na peněžním trhu,“ potvrdila Právu praxi ve spořitelně její tisková mluvčí Jitka Jechová.

Drahých klientů se však „zbavují“ i další stavební spořitelny. Podle informací, jež redakci poskytli právníci sdružení dTest, řešili loni mnoho stížností a dotazů klientů, kterým stavební spořitelny vypovídaly smlouvy. Výpovědi však mohou být neplatné.

Úrokové sazby srážejí na polovinu

Častou praxí spořitelen ovšem je, že s odkazem na všeobecné obchodní podmínky srážejí klientům na konci šestiletého spořicího cyklu celkové úročení vkladu.

„Spořitelna natvrdo napsala mé ženě a dceři, že jim sráží původní dvouprocentní úrokovou sazbu na jedno procento. Cílovou částku nepřespořily. Navíc nám to ani neposlali doporučeně, takže jsme to zjistili až po několika týdnech,“ postěžoval si Právu čtenář Honza z Mníšku pod Brdy. Spořitelna se poté podle něj odkazovala na všeobecné obchodní podmínky.

S takto nízkými úroky a při započtení vstupního poplatku (jedno procento z cílové částky), ročního poplatku za vedení účtu (minimálně 300 korun) a dalších položek tak stavební spoření už dnes výrazně ztrácí na atraktivitě.

Jeho výhodnost zachraňují již jen příspěvky od státu. Podmínkou pro získání maximálního státního příspěvku 2000 korun je přitom celkový roční vklad ve výši 20 tisíc korun.