Paní Olga žije s dospělou dcerou, která je nevyléčitelně nemocná, trpí takzvanou nemocí motýlích křídel, epidermolysis bullosa. Je to dědičné onemocnění pojivové tkáně, projevující se bolestivými puchýři na kůži a sliznicích. Protože dcera vyžaduje celodenní péči, nemůže matka pracovat.

Nemocnice neměla volný standardní pokoj

Obě ženy tak žijí jen z invalidního důchodu dcery ve výši 8377 korun a ze dvou dávek pro osoby se zdravotním postižením. Měsíčně ještě pobírají 12 tisíc korun z příspěvku na péči a 400 korun z příspěvku na mobilitu. Celkový měsíční příjem matky a dcery je 20 777 korun.

Dceřin stav vyžaduje léčbu v nemocnici, kde každý rok tráví několik dní, vždy v běžném, standardním pokoji. Jeden z pobytů však doprovázely komplikace.

„Nemocnice neměla volný normální pokoj a uložila dceru do pokoje s nadstandardním vybavením, který ještě nebyl zkolaudovaný, tedy oficiálně neexistoval. Upozornila jsem personál, že tuto službu nejsem schopna zaplatit a že ji tedy nechceme. Zaměstnanec mě však ubezpečil, že z organizačních důvodů nemohou dceru hospitalizovat v jiném pokoji a že vyšší náklady za nadstandard jí nebudou účtovány,“ uvedla pro Právo paní Olga.

Při odchodu z nemocnice podepisovala paní Olga za dceru řadu písemností. Dělá to tak vždy při ukončení pobytu, protože nemoc nedovoluje dceři se podepsat.

Po třech letech exekuce na účtu

Za tři roky po zmíněné hospitalizaci Olga zjistila, že má exekuci na účtu, na který jí chodí důchod dcery i dávky od státu. Ženy zůstaly úplně odstřižené od všech peněz. Olga odhalila, že exekuce se vztahuje k dluhu za nezaplacenou fakturu za pobyt v nadstandardním pokoji.

„Přitom jsme v nemocnici byly od té doby několikrát, dokonce nás na jeden menší dluh upozornili a ten jsme na místě i zaplatily, ale o tomto nikdy nebyla řeč,“ řekla Olga.

Důvodem, proč se Olga s dcerou o nezaplacené faktuře nedozvěděly, bylo nejspíš to, že se během tří let zdržovaly na dvou různých adresách, což pravděpodobně způsobilo nedorozumění v nevyzvednutých urgencích k zaplacení i dalších písemností.

Přitom Olga je přesvědčena, že nemocnice obě adresy měla (uváděla je při převozu sanitkou, chodily jim na ně recepty z nemocnice).

„Odůvodnění rozsudku, na jehož základě nám byla nařízena exekuce, znělo zhruba v tom smyslu, že žalobce se domáhá na žalované, mé dceři, zaplacení částky za poskytovanou zdravotní péči, za využití služby v nadstandardním pokoji, které dcera v mém zastoupení uznala co do důvodu i výše a zavázala se je zaplatit, přičemž faktura za tyto služby nebyla uhrazena ani po upomínce. Slovní příslib, že nám nebudou tyto služby účtovány, jako by nikdy neexistoval,“ posteskla si Olga.

Částka několikanásobně vzrostla

Od doby hospitalizace narostla původní dlužná částka z 1980 korun o náklady právního zastoupení a náklady exekuce na částku 18 937 korun. Z účtu bylo ženám již strženo 11 100 korun.

Paní Olga požádala o pomoc odborníky, aby jí poradili, jak v dané situaci postupovat. Na semináři projektu Abeceda rodinných financí (ARF), který pomáhá se vzděláváním veřejnosti v oblasti finanční gramotnosti, jí doporučili, aby si nejprve zařídila posílání dávek pro zdravotně postižené domů poštou a měly s dcerou tak hotovost na živobytí.

Dalším krokem k řešení situace, kdy ženám nezbývaly žádné peníze na splácení exekuce vedené proti nemocné dceři, byla nezbytná komunikace s exekutorem.

Dlužná částka dále narůstala kvůli úrokům z prodlení, ale i nákladům exekuce. Výsledkem bylo, že nemocnice po upozornění exekutora na jednání s paní Olgou sama navrhla snížení požadované částky za právní zastoupení advokátem přisouzené soudem v tzv. nalézacím řízení o polovinu.

Podepsat můžeš, přečíst musíš

Paní Olga si nakonec musela na zaplacení 20tisícové exekuce půjčit. Nyní dluží necelých 21 tisíc korun a je v prodlení se zaplacením jednoho nájemného.

Olga se bohužel zachovala jako mnozí z Čechů, kteří podepíší cokoliv, aniž by si nejdříve vše v klidu přečetli a rozmysleli. Ač nevědomky, podepsala za svou zletilou dceru uznání dluhu. Pokud by si nejdříve veškeré písemnosti, které jí v nemocnici k podpisu předložili, pročetla, mohlo se nedorozumění s úhradou za nadstandardní pokoj vyřešit ihned.

Podepsat dokumenty bez podrobného přečtení je bohužel častým nešvarem mnoha lidí, které se jim zvláště u úvěrových smluv může vymstít. I z tohoto důvodu je jedním z pěti témat, kterým se lektoři projektu ARF věnují, vzdělávací blok „Podepsat můžeš, přečíst musíš”.