Téměř každé životní rozhodnutí souvisí s financemi. Správně zacházet s penězi by se proto měly učit děti již od malička. Školy tak v posledních letech zařazují do svých plánů právě i výuku finanční gramotnosti. Díky rychlému rozvoji informačních technologií se děti pohybují v jiném světě finančních operací než jejich rodiče. Ovšem podmínky i informace, které nám pomáhají rozhodovat se o financích, se rychle mění, proto je třeba rozvíjet finanční gramotnost i v dospělém věku.

Člověk má vždy volbu, jak se svými penězi naloží

Hranice gramotnosti a negramotnosti není ve finančních záležitostech stanovena. Obecně se udává, že by finančně gramotný člověk měl být schopen pochopit ekonomická fakta, umět s nimi pracovat a dokázat je aplikovat na svou vlastní situaci.

Pokud víte, co je to úvěr, ale nedokážete si spočítat, kolik na půjčce celkem zaplatíte a jak moc vás to omezí v rámci rodinného rozpočtu, je čas své znalosti rozvinout. Vyhnete se tak největšímu riziku, které s sebou finanční negramotnost přináší, a to nadměrnému zadlužení domácnosti.

Jak prohlašuje Aliance proti dluhům, která hledá cesty jak zmírnit zadlužování českých domácností: „Finančně gramotný občan se rozhoduje o svém zadlužení důsledně a s plným vědomím následků, odolává dluhovým pastem a podvodnému a nekalému jednání, vyhýbá se komplexu obtížně řešitelných situací.“

Pravidla zdravého finančního smýšlení

Cesta k finanční gramotnosti je přímá – sebevzdělávání. Neodvracejte proto oči od zpráv komentujících dění ve finanční sféře. Přestože vám mohou připadat nudné nebo složité, každá informace z oblasti ekonomiky se přímo či nepřímo dotýká lidí. Zkuste si vybudovat povědomí o základních finančních produktech (úvěry, spoření, investice) a operacích na trhu s penězi.

Znalost různých typů příjmů a výdajů (mzda, pronájem, přídavky , sociální dávky) i rizik u různých typů produktů, obzvláště úvěrů, je zásadní. Pokud si nejste jisti, nebo něčemu nerozumíte, vyhledejte odborné finanční či dluhové poradenství. Není to důkaz slabosti, ale ukázka aktivního přístupu.

Finanční gramotnost je ukryta v hlavách lidí. Pracujte na sobě. Vyhledejte kurzy finanční gramotnosti (některé zdarma na internetu), čtěte finanční rubriky v tisku i na internetu, navštěvujte přednášky finančně úspěšných lidí, naučte se sestavit rodinný rozpočet, osobní finanční strategii i investiční plán a nebojte se realizovat drobné podnikatelské záměry.

I v Česku se již začínají objevovat kluby finanční gramotnosti, které pořádají přednášky nejen pro děti, ale i pro dospělou veřejnost. Inspirujte se, kopírujte svým jednáním chování bohatých a úspěšných, ne chudých.
K finančním krokům přistupujte obezřetně, pečlivě čtěte vše, co je vám předloženo k podpisu.

Kdyby nic jiného, řiďte se alespoň základními pravidly:

  • U půjček se rozhodujte podle celkové zaplacené částky i RPSN (roční procentní sazba nákladů). Pokud nevíte, co RPSN vyjadřuje, orientujte se podle celkové výše zaplacené částky.
  • Pokud zvolíte půjčku od méně známé nebankovní společnosti, prověřte si alespoň její jméno na internetu (srovnávací servery, diskusní fóra).
  • Měsíční poplatky za správu účtů sledujte nejen u úvěrových, ale i u spořicích produktů.
  • U hypoték je mnohdy důležitější výběr nemovitosti než banky (nejvýhodnější úroky snadno porovnáte na internetu, budoucí vývoj ceny vybrané nemovitosti však příliš neovlivníte).
  • Vlastníte-li kreditní kartu, plně využívejte veškerých bonusů, nevybírejte z bankomatu a nastavte si inkaso z běžného platebního účtu.
  • Nepůjčujte si na krátkodobější účel, než je splatnost daného úvěru.

Na vaše dotazy odpovídá Martin Špaček z portálu Sfinance.cz.

Je v České republice instituce, která se přímo zabývá problematikou finanční gramotnosti? Podle počtu exekucí mám pocit, že lidé u nás neumí počítat.
Českou strategii finančního vzdělávání (tj. vzdělávání k větší finanční gramotnosti) koordinuje Ministerstvo financí ČR. Finanční vzdělávání je podle něj považováno za jeden ze tří pilířů ochrany spotřebitele na finančním trhu. Konkrétní programy, projekty a aktivity v oblasti finančního vzdělávání realizují nejen orgány veřejné správy (kromě ministerstva financí také ministerstvo vnitra a školství), ale také spotřebitelská sdružení, neziskové organizace a subjekty finančního trhu a jejich profesní sdružení, přičemž na většině projektů se podílí odborně či finančně několik subjektů.
Jakým způsobem by podle vás měl stát regulovat trh, aby ochránil lidi před lichváři, kteří své dlužníky dokáží doslova sedřít z kůže?
Pro posílení finanční gramotnosti je nezbytná kombinace finančního vzdělávání a efektivní regulace chránící spotřebitele před poskytovateli finančních produktů a služeb, zejména těmi nebankovními. Regulace by se, podle mého názoru, měla soustředit zejména na činnosti profitující z neznalosti nebo lidského neštěstí. Regulace by měla pomoci tomu, aby spotřebitel měl v případě potřeby k dispozici informace potřebné k posouzení vhodnosti daného produktu ve vztahu ke svým možnostem. Výsledkem regulace by mělo být zamezení praktikám, které cíleně poškozují spotřebitele.