Češi na světovém žebříčku finanční gramotnosti propadli a skončili v poslední trojici. Hůře jsou na tom s finanční gramotností jen Mexičané a Slováci.

Naopak nejlépe se ve financích orientují Japonci. Vyšší finanční vzdělanost vykazuje podle mezinárodní studie ING Pojišťovny 44 procent z nich, následují Indové se 40 procenty a Korejci se 37 procenty.

Správně si spočítat úroky dokázalo ve finančním testu jen 43 procent Čechů z průzkumu ING Pojišťovny

Češi s téměř 80 procenty občanů, kteří mají jen základní, případně špatné finanční znalosti skončili na světovém žebříčku finanční gramotnosti třetí od konce. Za nimi pak následují Mexičané s 81 procenty občanů s malou finanční gramotností a Slováci s 88 procenty.

Vyšší finanční vzdělanost tak podle průzkumu má pětina Čechů, 19 procent Mexičanů a jen 12 procent slovenských občanů.

„Správně si spočítat úroky dokázalo ve finančním testu jen 43 procent Čechů, přitom jde o základní produkt,“ uvádí průzkum ING Pojišťovny. Proto není divu, že lidé podepisují půjčky a úvěry, kde výše splátek a úroků jim často přeroste přes hlavu.

Domácí rozpočet si vede jen málo domácností

Nepřekvapí proto, že pravidelně si nevede domácí rozpočet čtvrtina českých domácností, které tak nevědí, jak si ten který měsíc stojí jejich příjmy a výdaje. Přesto podle průzkumu společnosti Partners si 94 procent Čechů o sobě myslí, že jsou finančně zodpovědní.

Jejich skutečné vědomosti a pak hlavně následné zacházení s penězi, měřeno počty exekucí a skutečností, že více než třetina domácností se svými příjmy spíše zápasí, než vychází, pak vypovídají o něčem jiném. Dodržet důsledně naplánovaný domácí rozpočet je z rodin, které si rozpočet sestavují, schopno jen 67 procent domácností.

To, že poslední dva roky prakticky jen rostou výdaje, ale nerostou příjmy, přesto nutí stále více domácností si vést rodinné rozpočty. Jestliže v roce 2009 si rozpočet podle průzkumů nevedla polovina domácností, v dalších letech se počet domácností, které mají přehled o svých příjmech, zvýšil.

Kde šetříme

V současnosti se odhaduje, že nějakou formu rozpočtu si vedou tři čtvrtiny domácností. Problém ovšem je, že rozpočet v praxi dodrží kolem 60 procent rodin.

Poměrně reálná hrozba ztráty zaměstnání vede stále více českých rodin k tomu, že si tvoří finanční rezervy. Přesto čtvrtina domácností finanční rezervy nemá, nevytváří je. Déle než tři měsíce by z rezerv přežila jen polovina domácností.

Když domácnostem docházejí peníze, pragmaticky snižují výdaje. Nejvíce domácností začne s omezením výdajů na dovolenou. V rodinách začnou méně vařit, topit, ohřívat vodu, dále omezí nákupy luxusního zboží.

Češi, pokud by chtěli omezit výdaje, by přestali také v případě finančních problémů chodit na večeře do restaurací. Někteří by si našli další zaměstnání, aby vynahradili výpadek příjmů.

Mezi další česká úsporná opatření patří, že by zrušili různé předplatné, méně by cestovali, více by chodili pěšky či by více času trávili doma nebo se vyhýbali nákupům, kde se využívají kreditní karty.