Článek
Pokud se snažíte zhodnotit své osobní peníze v investičních fondech nebo prostřednictvím makléřských firem obchodujete na burze, měla by vás připravovaná pravidla zajímat.
Dosud jsou příjmy z prodeje cenných papírů osvobozeny od daně, jestliže přesáhne doba mezi nabytím a převodem při jejich prodeji šest měsíců.
Jestliže letos například pan Vondráček nakoupí akcie 2. května a 25. listopadu je prodá, nemusí si se zdaněním tohoto příjmu dělat žádné starosti bez ohledu na to, kolik za ně dostane.
Osvobození se v současné době nevztahuje pouze na investory, jejichž celkový podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti převyšoval v době 24 měsíců před prodejem cenných papírů pět procent.
Novinka pozlobí větší investory
Bude-li zmíněná novela schválena, tak se od 1. 1. 2014 prodlouží časový test pro daňové osvobození na tři roky. Pokud však drobný investor během tohoto tříletého „neosvobozeného“ období prodá cenné papíry a celkové příjmy z jejich prodeje za kalendářní rok nepřesáhnou 100 000 Kč, budou i tak osvobozeny od daně.
Je však třeba zdůraznit, že se jedná skutečně o příjmy, nikoli o rozdíl mezi příjmy a výdaji (zisk).
Drobného, nahodilého investora tudíž prodloužení lhůty citelněji nepostihne ani po novele, avšak všichni větší investoři, kteří prodají akcie, dluhopisy či podílové listy do tří let od jejich nabytí za více než 100 tisíc Kč za rok, budou muset tyto příjmy uvést v přiznání jako ostatní příjmy podle § 10 zákona.
Výdaje, jimiž jsou v tomto případě pořizovací ceny cenných papírů a výdaje spojené s pořízením a prodejem (poplatky při nákupu a prodeji, obchodníkovi atd.), se v rámci § 10 uznávají jen do výše příjmů. Lze ovšem vykompenzovat ztrátu z prodeje jednoho cenného papíru se ziskem z prodeje u druhého.
Příklad: Paní Havlíková v průběhu prvního pololetí 2014 nakoupí na burze pětkrát akcie, vždy za 20 tisíc Kč, a prodá je vždy za 21 tisíc Kč. Protože „přečerpá“ stotisícový limit příjmů o 5 tisíc Kč, bude muset za rok 2014 příjmy z prodeje akcií ve výši 105 000 Kč uvést v daňovém přiznání.
Příklad: Pan Novák nakoupí akcie v hodnotě 140 tisíc Kč v lednu 2014 a prodá je v listopadu 2015 za 120 tisíc Kč. Jelikož tento prodej přesáhl 100 tisíc korun, pan Novák ho musí uvést do přiznání za rok 2015, i když byl celkově ztrátový.
Příjmy i výdaje budou v přiznání ve výši 120 tisíc Kč. Dílčí základ daně z obchodování s cennými papíry bude nula.
Akcie nakoupené před rokem 2014 se daní postaru
Tato nová pravidla se však budou týkat až cenných papírů pořízených po 1. 1. 2014. Jestliže je nakoupíte do konce roku 2013, budou platit dosavadní předpisy.
Příklad: Paní Motyčková nakoupí v roce 2013 akcie v hodnotě 120 tisíc korun a v roce 2015 je za 140 tisíc Kč prodá. Protože je nabyla před účinností novely, platí šestiměsíční test bez ohledu na roční příjem. Paní Motyčková je osvobozena od daně a do přiznání nic neuvádí.
Počítání může být komplikované
Pokud hodláte od roku 2014 investovat volné peněžní prostředky do cenných papírů ve větším rozsahu, čeká vás při souběhu dvou časových testů poměrně složitá evidence, abyste mohli spolehlivě zjistit, jaké příjmy patří do přiznání a kolik zaplatíte na daních.
Při prodeji musíte rozlišit cenné papíry nakoupené do konce roku 2013 (to nikam do přiznání nedáváte) a u investic pořízených od roku 2014 musíte vést evidenci o tom, které příjmy se vejdou do tříletého časového testu a současně limitu 100 tisíc korun za rok, a které tudíž musíte přiznat.
Neméně obtížné bude zjistit ke zdanitelnému příjmu pořizovací ceny, které hodláte dát do výdajů, jestliže jste nakoupili akcie jednoho emitenta o stejné jmenovité hodnotě několikrát během roku za různé ceny a postupně je prodávali.
I když nejste účetní jednotkou, musíte v tomto případě použít buď tzv. metodu FIFO, kdy se při prodeji postupně vyřazují nejstarší koupené akcie stejného druhu, nebo vážený aritmetický průměr, kterým se zjišťuje průměrná pořizovací cena jedné akcie.
U každé z těchto metod pravděpodobně dojdete k různému výsledku, proto je vhodné je obě vyzkoušet a porovnat, co je daňově výhodnější.