V kombinaci s nejrůznějšími poplatky i vzhledem k rostoucí inflaci tak lidé na těchto bankovních produktech značně prodělávají. Alespoň o pár desetin procenta výhodnější alternativu spoření představují právě družstevní záložny. Klienty se snaží lákat na vyšší úročení běžných i termínovaných účtů. Záložny přitom podléhají naprosto stejné regulaci a dohledu ČNB jako banky.

Podle předsedy prezídia Asociace družstevních záložen Petra Marsy se záložny ani přes loňský výrazný růst vkladů nepovažují za přímou konkurenci bank.

„Záložny jsou svým charakterem doplňkovými subjekty na finančním trhu. Nicméně tím, že mohou vykonávat mnohem omezenější rozsah činností než banky, podnikají záložny s nižšími náklady a tím mohou poskytovat klientům výhodnější podmínky,“ uvedl Marsa.

Navyšují kapitál

Rostoucí důvěru lidí v kampeličky dokumentuje i skutečnost, že se počet jejich klientů za minulý rok téměř zdvojnásobil na 70 tisíc. Celkový zisk kampeliček se loni proti roku 2011 více než zdvojnásobil na 328 miliónů korun.

Mnohem důležitější než statistiky o počtu klientů či rostoucí ziskovosti jednotlivých záložen jsou podle finančních expertů ukazatele vyjadřující finanční sílu a stabilitu celého sektoru.

Záložny navyšují svůj kapitál, a to tempem významně převyšujícím nárůst spravovaných aktiv.

„V průběhu roku 2012 záložny jako celek podstatně zvýšily své kapitálové vybavení, díky čemuž dosáhla souhrnná hodnota kapitálové přiměřenosti členských záložen úrovně přes 13 %, tedy hodnoty mnohem vyšší, než je legislativně stanovený limit na úrovni 8 %,“ upozornil Marsa.

ADZ sdružuje 11 členských záložen, které představují naprostou většinu sektoru českého peněžního družstevnictví.

V devadesátých letech otřásla důvěrou lidí v kampeličky série jejich krachů. Analytici se ale shodují, že dnes díky velmi vysokému kapitálu, solidní bilanční likviditě i identickým podmínkám regulace a dohledu včetně systému pojištění vkladů do výše sta tisíc eur jsou záložny pro klienty stejně bezpečné jako banky.

Záložny na rozdíl od bank také nedrží žádné dluhopisy předlužených států, nemohou provádět spekulativní derivátové operace a ani nejsou ohroženy nově zaváděnými evropskými pravidly tzv. bankovní unie, v rámci kterých existuje podle některých odborníků reálné nebezpečí regulatorně nezamezitelných přesunů peněžní likvidity i zisků v rámci jednotlivých nadnárodních finančních skupin.