„Rodiče se dostali do šílené dluhové pasti. Dluží celkem několik miliónů korun v desítkách exekucí. Táhne jim na šedesát, nic nemají, nemají už ani práci, živoří jen z dávek v hmotné nouzi. Dostávají pět tisíc měsíčně. Chci je nechat dožít u sebe. Jenže přijedou exekutoři a budou brát moje věci. Co mám dělat?“ napsala Právu Jarmila H. ze Znojma.

Její rodiče dluží třeba VZP, finančnímu úřadu, sociálce, bance, prakticky všem nejznámějším nebankovním úvěrovým firmám, které jim ještě nedávno ochotně půjčovaly bez ohledu na reálnou schopnost splácet. A tak jsou v hledáčku dvaceti exekutorů. Pomohl by osobní bankrot, kdy soud může umáznout až 70 procent dluhů?

Brali i květináče

„Právník v charitě nám řekl, že by ho soud neschválil. Opravdu jim už nic nezbylo,“ sdělila Právu Jarmila H. „Exekutoři brali i fialky v květináči. Došlo to tak daleko, že bratr jednou exekutory napadl. Přijela policie, bratr šel na pár měsíců do vězení za útok na veřejného činitele,“ dodala.

Klíčová otázka zní: může u sebe rodiče nechat, aniž by ona sama riskovala, že přijde i o starší rodinný dům nevalné hodnoty? Exekutorský úřad v Přerově, který má se situacemi, kdy dluž­ník žije u příbuzných, nejvíce zkušeností, se Právu odmítl vyjádřit. Neposkytl ani obecné stanovisko, jak lze v takových vyhrocených stavech postupovat.

Na internetu se objevují v diskusích rady, že veškerý majetek tzv. třetích osob, tedy těch, co nejsou povinné, je dobré předem, než vás navštíví exekutor, nechat sepsat u notáře, tedy to, komu patří. „Tento soupis majetku jsem vylepila na dveře a exekutoři ani nešli dovnitř,“ psala v jedné internetové polemice čtenářka.

„Notář ale nemůže ověřit, kdo má vlastnické právo, to může určit pouze soud. Notář jen sepíše zápis, že daná osoba tvrdí, že určité věci jsou její, což ale nikdy neznamená, že její skutečně jsou,“ mírní nadšení z tohoto receptu mluvčí Exekutorské komory Petra Báčová.

Radí následující. „V předstihu si nachystejte všechny listiny prokazující vaše vlastnické právo (paragony se jménem), a pokud situace dospěje až k soupisu movitých věcí a přijde vykonavatel, doklady mu předložte. Vykonavatel pak listiny posoudí a věc nesepíše nebo ji ponechá v soupisu a odkáže třetí osobu na podání návrhu na vyškrtnutí.“

Návrh na odklad

V případě rodičů paní Jarmily vidí možnost v tom, že získají nějaký čas navíc díky tomu, že její maminka musí na operaci. „Doporučujeme podat návrh na odklad (exekuce), neboť paní jde na operaci a bude potřebovat peníze na rekonvalescenci, léky. Ať tedy navrhne odklad exekuce a doloží listiny od lékaře, doklad o pobírání dávek. Až soud (nebo exekutor) rozhodne o odkladu, nechť rodiče přestěhuje k sobě,“ napsala Právu Báčová.

Po skončení trvání odkladu ale bude mít paní Jarmila majetek stejně v ohrožení, budou-li zadlužení rodiče žít u ní.

I věci „nedlužníků“ se exekučně sepisují

Také věci, u kterých nelze najisto říci, že jsou dlužníkovy, se totiž podle Báčové sepíšou a podle situace se některé i zajistí.

„Tvrdí-li povinný či třetí osoba, že věci náležejí někomu jinému než dlužníkovi, provede vykonavatel přesto jejich soupis, pokud nejsou k dispozici jiné postižitelné věci postačující k úhradě nároku s příslušenstvím. Věc se nesepíše pouze v případě, že je na místě beze vší pochybnosti prokázáno, že daná movitá věc nemůže být ve vlastnictví povinného,“ uvedla Báčová.

Jinými slovy jediná účinná rada je: na všechen majetek musíte mít nabývací doklady, jestliže u sebe chcete přechovávat dlužníka. Pokud je nemáte, exekutor věci nevrátí a musíte k soudu. I když majetek vysoudíte zpět, soudní výlohy zaplatíte vy.