Hlavní obsah

Dlužníci často doufají v promlčení dluhů. Někdy jim to vyjde

Právo, Jindřich Ginter

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Dlužníci a jejich ručitelé, na které závazky následně padají, doufají, že věřitelé v záplavě pohledávek prošvihnou lhůty pro soudní vymáhání, a dluhy se tak promlčí. Většinou to bývá jen přání, ale někdy k promlčení opravdu dojde. Své o tom ví Komerční banka (KB). Podat o jeden den později žalobu, tak jí v propadlišti skončilo 440 tisíc korun. Vyplývá to z případu popsaného v nedávném rozsudku Nejvyššího soudu.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Dlužnice si od KB vzala v listopadu 2003 úvěr. Splátky nehradila. Rok poté, v listopadu 2004, banka dlužnici vyzvala k vrácení celé půjčky. Nestalo se tak.

První kolo vyhrál ručitel

Dlouho se nic nedělo. Až v listopadu 2008, tedy čtyři roky poté, co bylo zřejmé, že dlužnice úvěr nevrátí, banka zažalovala ručitele, na něhož dle smlouvy o úvěru přešel závazek dlužnice.

Okresní soud v Hradci Králové v dubnu 2009 žalobu KB zamítl, neboť vyhověl námitce obžalovaného ručitele, že pohledávka je promlčená, respektive, že mu banka poslala výzvu k úhradě až po promlčecí lhůtě, která v tomto případě byla čtyřletá.

Krajský soud však poté, co se k němu KB odvolala, už tento názor nesdílel.

Krajský soud však poté, co se k němu KB odvolala, už tento názor nesdílel. Ručiteli uložil, aby bance 440 tisíc korun zaplatil. Ten se dále bránil a stejně tak banka trvala na svém. Tak se kauza dostala až na stůl Nejvyššího soudu.

Ten letos v červenci v závěru zdůvodnění svého rozsudku konstatoval, že „žaloba byla (bankou) u soudu podána v poslední den promlčecí doby a námitka promlčení není důvodná“.

Ručitel se tedy nakonec už bez možnosti dalšího odvolání stal povinným jí dluh uhradit.

Pokud by tak neučinil, následovala by exekuce. KB už má tedy svoji pohledávku po zhruba devíti letech víceméně v kapse, ale stačilo málo a 440 tisíc by musela odepsat.

Půjčku lze obvykle žalovat do čtyř let

Tento judikát Nejvyššího soudu je klíčový pro ručitele, na něž se čím dál tím častěji řítí závazky příbuzných nebo známých. Upřesnil, jak je to s promlčecí dobou právě u ručitelů.

„Na vztah ručitele zajišťujícího závazek ze spotřebitelské smlouvy je třeba aplikovat úpravu promlčení obsaženou v obchodním zákoníku, tedy čtyřletou promlčecí dobu podle ustanovení obchodního zákoníku,“ zdůraznil letos Nejvyšší soud. Potvrdil, že aby byl promlčen závazek ručitele, musí nejprve uplynout promlčecí doba ve vztahu k dlužníkovi.

Obvykle se dluhy promlčují u bagatelních pohledávek do deseti tisíc po třech, u vyšších po čtyřech letech. U některých finančních závazků je ale tato doba až desetiletá.

Promlčecí doba závisí na tom, o jaký typ pohledávky se jedná, co je ve smlouvě, jaké úkony byly provedeny; dlužníkovi či ručiteli to upřesní právník nebo dluhová poradna. Především však záleží na tom, jak v té či oné věci rozhodne ten či onen soud a jak posoudí celý běh promlčecí doby. Věřitelé by si však určitě měli tyto lhůty pečlivě hlídat.

Na druhou stranu z pohledu dlužníka nejrůznější inkasní společnosti žalují i jednoznačně promlčené, léta „prošlé“ pohledávky. Je pak na žalovaném dlužníkovi, aby u soudu namítl, že dluh byl již promlčen. I když soudce nebo jím pověřený soudní úředník na první pohled vidí, že byl dluh promlčen, nesmí žalobu jen z tohoto důvodu rovnou zamítnout.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám