Neexistuje tedy žádná ochranná lhůta po podepsání smlouvy, ve které by si klient svůj podpis mohl rozmyslet a své rozhodnutí změnit. Na dotaz Práva to uvedl Petr Šafránek, generální sekretář Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců ČR.

„Je pochopitelné z hlediska stability přijatého systému, že nebude možné v průběhu důchodového spoření smlouvu vypovědět, nebo od ní odstoupit. Nepochopitelné ovšem je, že tuto možnost nebude mít klient ani na samém počátku. Když třeba někde podepíšete na nátlak zprostředkovatele smlouvu a v následujících dnech dojdete k názoru, že to pro vás není vhodné, budete mít smůlu. Už s tím nepůjde vůbec nic dělat, uvedl Šafránek.

Bez ochranné lhůty po podpisu

Určitá ochranná lhůta, v níž lze od uzavření smlouvy bez komplikací odstoupit, je již podle něho standardním prvkem ochrany spotřebitele v Česku.

„Například právní úprava pojistné smlouvy obsahuje již mnoho let ochrannou dvouměsíční lhůtu, ve které lze smlouvu vypovědět se zkrácenou výpovědní lhůtou osmi dnů. Přitom pojistnou smlouvu lze vypovědět při každém jejím výročí. Je možné rovněž bezprostředně odstoupit od nákupu přes internet a ochranná lhůta byla uzákoněna i u spotřebitelského úvěru. A to jde o finanční produkty pro člověka ve srovnání s důchodovým spořením daleko méně významné,“ vysvětlil Šafránek.

Podle Šafránka je ochrana spotřebitele skloňována ve všech pádech, ale ve skutečnosti používána účelově jenom tam, kde se to zrovna hodí.

U důchodového spoření by to mělo přitom velké opodstatnění a ani by ochranná lhůta nebyla žádnou velkou komplikací. Stačilo se prý více zamyslet nad systémem registrace smluv. Ministerstvo financí ale návrh asociace na zavedení ochranné lhůty neakceptovalo.

Otevřít oči může první výplatní páska

Podle asociace mohou být důsledky neexistence ochranné lhůty značné. „Zejména na počátku roku 2013, kdy nebude pro zprostředkovatele druhého pilíře povinná odborná zkouška, se distribuce mohou chytnout různí příležitostní prodejci čehokoli a smlouvy prodávat systémem „po mně potopa.“ Co je platné, že mohou (možná) dostat následně pokutu od ČNB, když pro klienta už nebude cesty zpět,“ soudí Šafránek.

Podle Šafránka si mnozí lidé při podpisu smlouvy nemusí dostatečně uvědomit to, že jim budou každý měsíc odváděny z hrubého platu dvě procenta navíc, tedy že se jim sníží čistá mzda.

„Může se stát, že se to klient dozví až z nejbližší výplatní pásky. „Co si pak takový klient vezme na tom, kdo mu smlouvu předložil a tuto podstatnou informaci nesdělil? Vůbec nic! Jedinou možnou cestou bude soud s nejistým výsledkem. Klient takový spor vyhraje málokdy, protože neunese důkazní břemeno o tom, že zprostředkovatel nesplnil zákonnou povinnost poskytnout úplné předsmluvní informace,“ upozornil Šafránek.

Druhý důchodový pilíř je založen na tom, že klient vyvede z prvního státního průběžného pilíře tři procenta sociálního pojistného na svůj individuální účet a k tomu spoří každý dvě procenta své hrubé mzdy. Adekvátně – podle délky a doby spoření – se mu pak sníží důchod ze státního pilíře.