I z relativně malých nezaplacených složenek, které jdou za nemohoucími či zemřelými lidmi, se totiž stávají obří dluhy, které čím dál tím tíživěji dohánějí jejich příbuzné. Složenky či faktury, velmi často za telefon, energie a pojistky, se vrší jedna za druhou. Pak následují nevyslyšené výzvy, platební rozkazy, kde už jsou značné sumy navíc.

Pokud se prošvihnou lhůty pro zaplacení či podání odporu, nastupuje velmi drahá exekuce. Z účtu na pár stovek to v exekuci dělá kolem patnácti tisíc. Vážná nemoc či dědické řízení se přitom mnohdy vlečou měsíce, a tak se stává, že došlá pošta přetéká bez povšimnutí. A s ní i násobky původní částky, neuhrazené nikoliv kvůli tomu, že by povinný byl lempl, ale protože již zkrátka fyzicky nemohl své povinnosti plnit.

Nekompromisní inkasní mlýnice

Ani tyto okolnosti ovšem nejsou důvodem, pro který by v těchto citlivých případech advokáti, vymáhací agentury nebo exekutoři, zastupující věřitele, slevili ze svých nároků a chtěli od pozůstalých jen úhradu samotného dluhu, plus drobné provozní vydání.

Nekompromisní jsou i co se týče násobků nad dluh, tedy jejich zisku, který je označován jako náklady řízení. Většina těchto případů se administruje elektronicky, a není zde proto prostor ani dobrá vůle pro zohlednění nějakých osobních důvodů. Vymáhání drobných pohledávek ve výši pár stovek korun se totiž v Česku ani po snížení enormních odměn advokátům rozhodně nezastavilo, jak před časem jednohlasně a zoufale bily na poplach inkasní agentury spolu s Českou advokátní komorou. Zisky z drobných dluhů jsou i po krácení nároků stále atraktivní, a to v řádech stovek miliónů korun ročně. V této mlýnici složenky či faktury, vystavené hospitalizovaným nebo už zemřelým lidem, i po měsících s patřičným násobkem bez pardonu dohánějí živé.

To se stalo například čtenáři Václavu D. z Plzně. „Při vyřizování pozůstalosti po mém otci jsem nalezl upomínky od inkasní společnost LogiCall, která urgovala v zastoupení operátora T-Mobile platby, které můj otec vzhledem k úmrtí již nemohl uhradit,“ napsal Právu.

Neuhrazený účet byl na pět set korun. Vymahači dluhů však už po zemřelém otci pana Václava chtěli tři tisíce korun. „Záměrně maříte naši snahu o slušnou dohodu. Naši specialisté doporučili věřiteli podat žalobu a zahájili šetření ohledně porušení trestního zákoníku,“ napsala zemřelému manažerka kvality inkasní společnosti LogiCall Petra Ďurišová.

Firma logicky nemohla vědět, že starý pán už telefonovat s T-Mobile ani jiným operátorem nikdy nebude, ale dluh je dluh.

V souladu se zákonem

„Chápu, že o této skutečnosti nemůže operátor vědět a že má zájem domoci se svých pohledávek, nicméně penále té inkasní společnosti je neadekvátní vzhledem k dlužné částce,“ diví se pozůstalý syn Václav D. Z lidského pohledu navýšení dluhu i vzhledem k okolnostem adekvátní není. Z pohledu zákona však ano. Odměny advokátů a vymahačů dluhů jsou totiž jasně určeny vyhláškou.

Čtenář poslal stížnost na Český telekomunikační úřad i do Práva. A to s upozorněním, že inkasní společnost mu do dopisu ještě přiložila článek z deníku Právo a Novinek.cz o tom, že exekutoři mohou vnikat do bytů i bez vědomí jejich majitelů. V tomto článku jsme pouze stroze informovali o zákonných možnostech, jaké exekutoři mají. Aby se pak lidé nedivili, že když dluží a přijdou domů a najdou v bytě věci polepené žlutými nálepkami „exekučně zabaveno“, že tak to zákon umožňuje.

Inkasní agentura článek obratně využila k umocnění psychologického tlaku tím, že jej přiložila ke své výzvě. [celá zpráva]

Václav D. raději zaplatil nejen účet za zemřelého tatínka, ale rovněž zisk inkasní agentuře. Ptá se ale: „Nedopouští se inkasní firma vydírání, když takto dlužníkovi vyhrožuje stíháním a insolvenčním řízením?“ Odpověď zní, že postupuje v souladu se zákony. Taková je realita. Na druhou stranu přibývá nemajetných, kteří nikoho nemají, nebo směšné dědictví pozůstalí odmítli jako celek. V takovém případě náklady exekutorovi zaplatí ještě věřitel, byť z pohledávky nedostal ani korunu. Ani stát totiž za nemajetné jejich dluhy nesplachuje.