Vyplývá to z analýzy, kterou pro Právo vypracovala společnost CCB – Czech Credit Bureau. V ČR bylo od roku 1993 do letošního dubna vyhlášeno 27 500 bankrotů firem. Z toho se ve více než 75 procentech jednalo o obchodní společnosti, zbytek byly fyzické osoby-podnikatelé.

Už loni počet krachů dosáhl rekordu, když se jednalo o 2459 případů, čímž byl překonán i špatný rok 2000. Ani vývoj v letošním roce nenaznačuje zlepšení. Naopak.

„Jen za první čtvrtletí 2012 je počet firemních bankrotů už na 45 procentech roku 2011. Letos jich bude ještě o něco více než loni,“ míní analytička CCB Věra Kameníčková.

Celkové bilanční zprávy z ekonomiky sice naznačují možné oživení, jenže zahrnují hlavně korporace. Při pohledu do insolvenčního rejstříku se ale ukazuje, že ve skutečnosti stále setrvale hůře jsou na tom u nás malí podnikatelé – fyzické osoby. A to i přesto, že vlády napříč politickým spektrem hovoří o tom, jak podporují malé a střední podnikání, například formou dotací a zvýhodněných půjček či bankovních záruk. Životnost firmiček je však zjevně krátká.

Drobní „ičaři“ padají jak hrušky

Zatímco v roce 2000 se bankroty podnikatelů podílely na celkovém počtu krachů 17 procenty, loni to již bylo 57 procenty. A to přitom není ještě dno.

„Podíl bankrotů podnikatelů na celkovém počtu bude letos ještě vyšší než v roce 2011,“ dodala Kameníčková.

Lidé, kteří přicházejí o zaměstnání a snaží se coby malí podnikatelé postavit na vlastní nohy, se tak za této situace vrhají do ještě nebezpečnějších vod než před lety. Půjčí si na rozjezd hospody nebo menšího hotelu, nemají ale hned zákazníky a pak neváhají při potřebě dalších investic podepsat lichvářské směnky nebo smlouvy s přímou exekucí.

Zatímco od roku 2002 počet insolvencí výrazně klesal, což setrvale vydrželo po dobu dalších pěti let, tak v roce 2009 se to rapidně otočilo a počet firemních krachů naopak citelně vzrůstá. Jenže krachující firmy s sebou strhávají i další. Nově ale za to může podnikatel nést trestní odpovědnost. Převratné je to v tom, že nemůže jen tak položit firmu, nechat za ní dluhy a sám si v klidu užívat majlant. Firma musí jít do insolvence, ne až když neplatí, ale již v okamžiku, kdy je zjevné, že nebude platit. Jinak se může vystavit stíhání.

Podnikatelé postižení tím, že jim odběratel padl do insolvence a připravil je o peníze, zatím tuto novelu, platnou od ledna, při žalobách příliš nevyužívají. A není-li žalobce, není soudce.

Odebral, nezaplatil, ať prodá majetek

„Tato novela chce předcházet běžným případům, kdy majitel či manažer předlužené firmy objednal zboží nebo služby v hodnotě, která převyšovala majetek této společnosti, a věřiteli nezaplatil,“ potvrdil Právu právník z bezplatných stránek Poradnaveritele.cz Rostislav Kovář.

Podle něho z novely vyplývá, že pokud majetek firmy dosahuje nižší hodnoty než výše jejích dluhů, není výhled na zlepšení, a stojí-li za dveřmi více než dva věřitelé, musí majitel společnosti podat návrh na insolvenční řízení. Jestliže tak neučiní, ponese i osobní finanční zodpovědnost, tedy zkrátka objednané zboží či službu bude nucen hradit přímo ze svého.