Exekutoři ale samozřejmě žádní chudáci nejsou. Stačí k tomu jednoduché počty. U exekucí se na dlužníka sesype celá škála poplatků, procentuálních podílů z hodnoty věci a paušálů, na které mají exekutoři nárok. A úspěšných exekucí na hrstku ani ne sto padesáti exekutorů je více než dost. Jen loni se jim podařilo realizovat přes 700 tisíc exekucí.

„V šedesáti, sedmdesáti procentech případů exekutor pracuje zadarmo. Průměrná úspěšnost exekucí se pohybuje mezi třiceti až čtyřiceti procenty. S ní souvisí i odměňování. Odměnu a vynaložené výdaje exekutorovi hradí povinný (dlužník). Je nasnadě, že pokud exekutor dluh nevymůže, žádný nárok na odměnu nemá,“ prohlásila Tvrdková na kongresu právníků, jehož doslovný přepis přinesl časopis Soudce.

Nastane kolaps exekucí?

Zde šéfka komory exekutorů opakovaně vyjadřuje obavy až z kolapsu exekucí, či vyslovuje náznaky, že je kvůli tomu ohrožena nezávislost exekutorů.

Úspěšnost exekutorů v porovnání s úspěšností soudních výkonů je podle ní sice desetinásobně vyšší, ale i u exekutorů v posledních letech klesá v důsledku nárůstu případů, kdy na jednoho dlužníka připadá třeba i šedesát a více exekucí, zdůraznila Tvrdková.

Exekuční řád exekutorovi garantuje, že v případě neúspěšnosti exekuce hradí vynaložené, hotové výdaje exekutora věřitel. Nicméně Ústavní soud ve svých nálezech opakovaně uvedl, že tuto povinnost má věřitel pouze v případech, že zastavení exekuce sám procesně zavinil. Podle ústavních soudců totiž neúspěch exekuce nelze vždy přenášet pouze na věřitele.

Na velký koláč je málo jedlíků

Soudní exekutoři za deset let své existence už provedli přes tři a půl miliónu exekucí, přičemž v Centrální evidenci exekucí je podle Tvrdkové evidováno 1,6 miliónu pravomocně neskončených exekučních řízení. „Mně to připadá hodně,“ potvrdila sama Tvrdková.

Na tento poměrně velký koláč přitom není mnoho „strávníků“, neboť v Česku působí jen 144 soukromých soudních exekutorů. Některé exekutorské úřady se skládají jen z exekutora a pár asistentů, jiné jsou továrnou na lokalizaci, zastižení a zinkasování tisíců dlužníků. Například úřad v Přerově zaměstnává na sto padesát lidí včetně vykonavatelů, a loni realizoval přes 55 tisíc exekucí.

„Pokud nechceme dopustit finanční kolaps exekutorů, a doufám, že zatím ještě nehrozí, jsme nuceni hledat jiná řešení,“ uvedla dále Tvrdková.

Větší automatizace procesu

Záchranu "ohroženého stavu", jak říká, vidí v ještě větší automatizaci exekučního procesu ve stylu: čím rychleji, tím levněji. Na případné posuzování individuální situace dlužníka není většinou čas, protože věřitelé podle ní tlačí na to, aby se proces maximálně zefektivnil.

„Co exekuce, to vygenerovaný jeden dotaz, k tomu se přilepí v softwaru soudní usnesení a to se datovou schránkou nebo prostřednictvím přenosu datových zpráv odešle do dispozice toho subjektu, který je povinen to rozbalit, přiřadit, spárovat, odpovědět. Banky jsou z toho totálně zahlcené. A to nemluvím třeba o České správě sociálního zabezpečení,“ dodala Tvrdková.

Prezidentka si hodně slibuje od novely exekučního i občanského soudního řádu. „Iniciátorem těchto novel není Exekutorská komora, ale ministerstvo spravedlnosti, které se snaží soudy zbavit nadbytečné agendy. V této souvislosti se hovoří i o zrušení dvoukolejnosti výkonu rozhodnutí. A dokonce i o zrušení nařizování exekucí soudem, kdy by většinu rozhodnutí měli provádět výlučně exekutoři. A dokonce bez soudního pověření, pouze na základě návrhu a elektronické registrace v rejstříku exekucí,“ tvrdila právníkům Tvrdková.

Kolik se platí exekutorovi

Poplatek exekutorovi za samotnou exekuci činí vždy minimálně 3000 korun, dále mu náleží procentuální podíl podle toho, o jaké rozmezí vymožené částky se jedná. Nebo exekutorovi dlužník platí 10 000 korun za každou vyklizenou stavbu, byt nebo místnost.

Odměna exekutora za provedení exekuce odebráním věci činí za každou odebranou věc nebo soubor věcí 15 % z její hodnoty, nejméně však 2000 korun.

Kromě toho má nárok na náhradu hotových výdajů, náhradu za ztrátu času a náhradu za doručení písemností. Náhrada hotových výdajů se řeší paušálem ve výši 3500 korun. Náhrada za ztrátu času činí 50 korun za každou započatou čtvrthodinu, padesátikorunu stojí také doručení jedné písemnosti.

Podle Exekutorského úřadu v Přerově, který patří z hlediska počtu exekucí k největším v zemi, Češi v exekuci v průměru dluží kolem 60 000 korun, přičemž náklady na exekuci z toho obvykle činí deset až patnáct tisíc korun.

Zvláště u nižších dlužných částek se však často stává, že náklady na exekutora mnohonásobně převýší samotnou dlužnou částku, a tak třeba z dlužné tisícovky je za rok už 20 000 korun.