Češi často nemají peníze na péči o své staré rodiče

Podle studie se Češi a Moravané zejména obávají, že budou muset pro péči o své rodiče opustit ať již dobrovolně či nedobrovolně zaměstnání, což radikálně změní jejich ekonomickou situaci.

Podle studie se Češi a Moravané zejména obávají, že budou muset pro péči o své rodiče opustit ať již dobrovolně či nedobrovolně zaměstnání, což radikálně změní jejich ekonomickou situaci.

Ti, kdož se starají o seniory, nejsou vždy připraveni nastoupit na mimořádné směny či pracovat přes čas, požadují mimořádná volna, nemohou odjíždět na delší školení či výcviky. To může ohrožovat jejich pracovní pozici i místo.

Česká rodina je ale tradičně dvoupříjmová. Aby rodina zvládla svoje výdaje, včetně hypoték, či vydržování dětí na studiích, musí pracovat i ženy. Ztráta jejího místa, protože o staré rodiče se starají především ženy, může dostat rodinu do neřešitelných problémů.

Rostoucí životní výdaje snižují množství volných peněz v rodině, zejména v rodinách s dětmi, upozorňuje expertka na problematiku rodiny Anna Čurdová. To omezuje možnost služby pro seniory nakupovat u specializovaných institucí. Podle ČSÚ by například mimořádný výdaj 8 500 korun rozhodil ekonomiku 40 % českých domácností.

Zařízení, kde by bylo o seniory dobře postaráno, je stále nedostatek, špičková zařízení jsou pro část populace finančně nedostupná. A to i v případě, že by na pobyt padla celá penze seniora.

Navíc, většina českých bytů není vedena jako dvougenerační, upozorňuje Čurdová. Nucené sestěhování více rodin do jednoho bytu, kde jsou navíc děti v pubertě a teenageři, může vyvolávat spory.

"Případy, kdy některé rodiny už nejsou schopné se postarat z ekonomických či zaměstnaneckých důvodů o své rodiče, existují," potvrzuje ředitel ústavu sociálních služeb v Praze 4 Miloš Hájek. Platy značné části populace jsou nízké, roste nájemné a další životní náklady. Není ale přitom možné, aby se sociální klima rodin zhoršovalo donekonečna s poukazem, že rodina má držet pohromadě.

Počet seniorů přitom v české společnosti výrazně roste, takže problém pomoci se bude týkat v dalších létech stále většího počtu rodin. Již dnes je podle České správy sociálního zabezpečení přes dva miliony penzistů, prodlužuje se věk jejich dožití.

Podle průzkumů většina seniorů si přeje zůstat ve svém bytě za asistence svých blízkých i v případě vlastní bezmocnosti.

To doporučují prakticky všichni psychologové.

Setrvání stále většího počtu seniorů v jejich vlastním prostředí a výrazný podíl rodiny na péči o ně předpokládá i Národní program přípravy na stárnutí a sociální politika vlády s její snahou zpřísňovat podmínky pro poskytování sociálních dávek.

Samotní Češi a Moravané jsou podle studií Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z 84 procent toho názoru, že by se o staré rodiče měly postarat jejich děti i v případě nemohoucnosti, 80 % populace by volilo možnost poskytnout tuto péči raději v domácím prostředí. Polovina populace by tento úkol vzala sama na svá bedra. Na 70 % populace mezi 45-59 let už pomáhá svým rodičům v každodenním životě, 42 % označuje tuto pomoc jako častou.

Podle studie Gender Studies největší břímě péče o rodinu a to jak svoji tak rodičů  spadá na ženy. Žena mezi čtyřicítkou a padesátkou je podle sociologů nejvytíženějším „pracovníkem“. Podle sociologických výzkumů se totiž o seniory starají převážně ženy.

Socioložka Jaroslava Hasmanová Marhánková uvádí, že typickou pečující osobou je žena v pozdním produktivním věku, která povinnosti spojené s péčí o stárnoucí rodiče kombinuje s péčí o dospívající děti. V polovině případů se k tomu přidává i potřeba harmonizace se zaměstnáním. Ženy častěji přebírají roli primárního pečovatele o seniory v rodině.

Na zajištění péče o seniory by se měli podílet společně stát, rodina i zaměstnavatelé. Ti konkrétně tím, že by například ženám, které tuto povinnost mají, umožnili pružnou pracovní dobu.