České rodiny, uvádí se v ministerské zprávě, mohou letos počítat s nižšími příjmy, a současně s vyššími výdaji za bydlení, výživu. To ještě více sníží volné disponibilní prostředky domácností, tedy možnost utrácet. A to i přesto, že obchodníci letos nepočítají s výraznějším růstem cen spotřebního zboží.

Již v 54 procentech českých rodin se podle agentury STEM připravuje každý měsíc rozpočet, a plánuje se, kolik a za co je možné utratit. Hospodárnost a uvážlivý přístup k domácím financím je ale spíš než obezřetným finančním uvažováním vynucen nedostatkem peněz. České domácnosti totiž většinu svých příjmů utratí za nezbytné základní výdaje, jako jsou bydlení, potraviny a doprava, uvádí analýza ministerstva práce a sociálních věcí.

Struktura výdajů českých domácností (v %)
Bydlení21,7
Potraviny19,3
Služby a ostatní zboží11,1
Doprava10,7
Kultura, rekreace10,7
Bytové vybavení6,3
Stravování, ubytování5,0
Odívání, obuv5,0
Pošty, telekomunikace4,6
Alkohol, tabák2,8
Zdraví 2,7
Vzdělávání0,7
Zdroj MPSV

V prvním čtvrtletí vzrostly především ceny spojené s bydlením ( 4,8 %), vodného a stočného ( 6 %). Výrazně zdražily i pohonné hmoty. Letos nelze ani počítat s výrazným růstem platů. Rodiny v Česku proto nebudou letos schopné utrácet více než loni. A to přitom loňský rok nepředstavoval pro obchodníky žádné žně.

Kupní síla mzdy v loňském roce vzrostla pouze o půl procenta, uvádí dále MPSV ve své analýze. Mzdy v meziročním srovnání vzrostly o 2 %, což je nejméně za posledních deset let. V nepodnikatelském sektoru se reálná hodnota průměrného platu dokonce o 2,1 % snížila.

Pokud už českým domácnostem zůstanou nějaké volné prostředky, raději než je utratí, je odnesou do bank. Loni se úspory domácností zvýšily ve srovnání s rokem 2009 o 90 miliard, a to i přes velmi mírné úroky, které byly někdy nižší než inflace. Podle průzkumu STEM spoří 40 % domácností.

 

FOTO: Právo

Jelikož většinu příjmů rodin pohltí výdaje, které je nutné zaplatit – bydlení, potraviny, cesty do práce, pohonné hmoty, telefon, internet – ubývá možností investovat peníze do vzdělání, volného času, knih, návštěv divadel, kin, sportovních utkání atd. To budou letos oblasti, kde lidé mohou šetřit a které patrně nejvíce pocítí úbytek tržeb.

Přesto v Česku podle mínění analytiků počet chudých příliš neporoste. Takzvanou peněžní chudobou (charakterizuje ji 60 % a méně střední hodnoty příjmu domácností) bylo loni v Česku ohroženo 885 tisíc osob.

Mzdy a důchody vzrostou jen o stovky

Přírůstek průměrných mezd by mohl letos představovat 2,4 až 3,2 %. Při očekávané inflaci v rozmezí 2 až 2,5 % by se tedy kupní síla domácností nijak výrazně nezvýšila. Průměrná mzda loni v ČR sice dosáhla 23 951 korun, ovšem jak upozorňuje MPSV, na tento plat nedosáhlo 66 % tuzemských zaměstnanců. Nejčastěji vyplácená mzda byla zhruba o 3873 korun nižší, než byl hrubý celostátní mzdový průměr.

Průměrný důchod dosáhl loni 10 093 korun, v letošním roce se předpokládá jeho výše zhruba v hodnotě 10 544 korun.

Letos je ale nutné počítat s poklesem podpory v nezaměstnanosti, což ještě omezí kupní sílu takto postižených rodin. Loni podle MPSV představovala průměrná podpora v nezaměstnanosti 5698 korun, letos bude tento průměr odhadem dosahovat pouze 5476 korun.

Že rodinám nezbývá příliš mnoho volných finančních prostředků, potvrzuje i zpráva České národní banky, podle které české domácnosti měly na konci března u bank úvěry, které nesplácely 90 a více dnů, v celkové hodnotě 55,5 miliardy korun. Je to téměř třikrát více v porovnání s prvním čtvrtletím „krizového“ roku 2008. Vysoký nárůst je patrný zvláště u úvěrů z kreditních karet. Celkem měly ke konci března české domácnosti půjčeno od bank 1,033 biliónu korun.