Naposledy centrální bankéři zvýšili hlavní úrokovou sazbu v únoru 2008 na 3,75 procenta, aby krotili inflaci. Roční průměrná sazba nákladů (RPSN) u úvěrů na bydlení tehdy podle statistik ČNB dosahovala 5,56 procenta, u spotřebitelských půjček 13,59 procenta. RPSN je číslo, které udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí člověk bance za rok zaplatit v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.

O dva roky později, konkrétně letos v březnu, kdy repo sazba byla již čtvrt roku na historickém minimu 1 %, se hypotéky a půjčky od stavebních spořitelen se započtením všech nákladů úročily průměrnou sazbou 5,6 procenta, spotřebitelské úvěry pak sazbou 15,65 procenta.

Teprve v květnu, kdy ČNB snížila hlavní úrok na stále platných 0,75 %, začaly některé půjčky v bankách mírně zlevňovat. S výjimkou hypoték, na které v minulých měsících působila především široká nabídka nemovitostí za snížené ceny, ale RPSN u většiny úvěrů zůstává stále daleko vyšší než na začátku krize. Například u spotřebitelských úvěrů se pohybuje kolem 16 procent.

Strašákem bylo nesplácení dluhů

Repo sazba šla v reakci na krizi rychle dolů již v roce 2008, a to až na 2,25 %. „ČNB rychle a skokově snížila sazby a trhy připravila na to, že s nimi půjde dál dolů. Její kroky se ovšem do velké míry minuly účinkem, protože komerční banky na snížení hlavní sazby téměř nijak nereagovaly,“ potvrdil Právu analytik finanční skupiny Citfin Tomáš Volf.

V bankách podle něj panovala obava z růstu počtu lidí, kteří nebudou schopni splácet své závazky. „Proto banky nejen sazby nesnižovaly, ale naopak je zvýšily. Navíc zostřily podmínky pro poskytnutí úvěrů všeobecně,“ uvedl Volf. Zatímco koncem roku 2008 činil u domácností podíl tzv. úvěrů v selhání, tedy půjček nesplácených 90 a více dní, na celkovém objemu bankovních úvěrů 2,72 procenta, letos v září to bylo 4,73 procenta.

Z pohledu žadatelů o hypotéky byla za posledních šest let nejhorší situace ke konci roku 2008 a 2009, kdy banky v průměru poskytovaly úvěry na nemovitosti za celkový úrok 5,88, resp. 5,83 %. Naopak nejvýhodnější situace na pořízení nemovitosti byla z pohledu úroků z úvěrů v říjnu 2005. Tehdy banky nabízely průměrnou sazbu 4,51 %.

V dalších měsících je podle analytiků pravděpodobné, že ČNB půjde s hlavní sazbou postupně nahoru. „Ekonomická situace se zlepšuje a inflace mírně narůstá. Nedá se tedy čekat, že by komerční banky šly s úroky na nemovitostní úvěry dolů. To budou dělat jen v rámci konkurenčního boje a i v tomto případě se bude jednat spíše o to, jaká banka déle vydrží úroky nezvedat,“ domnívá se Volf.

Bankéři: Sazby opět porostou

Podle bankéřů jsou zásahy ze strany ČNB pouze jedním z faktorů, které ovlivňují výši sazeb u hypoték a úvěrů obecně.

„Dvoutýdenní repo sazba primárně ovlivňuje cenu krátkých peněz. Ovšem cena zdrojů pro úvěry s mnohaletou splatností vychází z ceny dlouhých tržních sazeb, kterou významně ovlivňuji i jiné faktory a tržní očekávání, jež mnohdy nereflektují trend repo sazby. Je také potřeba zohledňovat celkové riziko na trhu,“ sdělila Právu například mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová.

V září se sice průměrná sazba u hypoték snížila na 5,04 procenta, podle bankéřů ale už nemá kam klesat. „Očekáváme totiž, že ČNB bude postupně normalizovat sazby z aktuálně extrémně nízkých hodnot, což se projeví růstem tržních sazeb. To bude tlačit průměrné sazby za hypoteční úvěry směrem nahoru,“ upozornila Havligerová.

Očekávaný růst úroků nepotěší zájemce o půjčky, ale ani ty, kteří už hypotéku mají a končí jim fixace úrokové sazby.

České domácnosti dluží bankám už přes bilión korun. Za poslední rok vzrostly jejich závazky u velkých finančních společností zhruba o 70 miliard.