Hlavní obsah

Nová "móda" v Česku: založit požár a chtít peníze

Právo, Monika Ginterová

Počet požárů založených s úmyslem zakrýt některé podvody či získat často i mnohamiliónové částky z pojistného plnění v Česku i kvůli krizi extrémně roste. Právu to nezávisle na sobě potvrdily dvě nejvýznamnější pojišťovny v zemi.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Článek

„Loni jsme prověřovali sto případů s ohněm, kde bylo podezření z pojistného podvodu, což bylo o 80 procent více než v předchozích letech. Nejčastěji se jednalo o vyhořelé provozovny a sklady,“ řekl Právu Milan Káňa z Kooperativy.

Ve zhruba polovině podezřelých případů se pojišťovně podaří prokázat úmysl, tedy žhářství. Obvykle se v jedné kauze jedná o škodu kolem miliónu korun. Podle Kooperativy se však loni již objevily i události, kde uplatňované škody jdou přes pět miliónů korun.

„Požáry mají v posledních třech letech velmi progresivní vývoj. Zatímco v roce 2007 jsme řešili 1414 pojistných událostí, které byly zaviněny požárem, v roce 2008 to bylo 1478 případů a v loňském roce 1786. Překvapivé je zejména číslo z loňského roku, který byl z hlediska požárů opravdu extrémní. To může souviset s ekonomickou krizí,“ uvedl Káňa.

Až 40 procent požárů někdo založil

„Žhářství bylo donedávna považováno za ojedinělou trestnou činnost. V poslední době však narůstá a vyvolává oprávněné znepokojení v řadách policistů, hasičů a pojišťoven. Žhářství se na všech škodách vzniklých z požárů v celé Evropě podílí z 30–45 procent,“ sdělil Václav Bálek z České Pojišťovny.

Žháři se dělí do dvou kategorií. V první jsou takzvaní žháři vlastní, tedy podnikatelé, kterým jejich firma nebo živnost, nejčastěji jde o restaurace, kluby, rekreační zařízení, přestala fungovat.

Druhou, nebezpečnější formou podvodného žhářství jsou profesionální žháři, jejichž činnost spočívá v zakládání podniků, které zanedlouho podlehnou rozsáhlému požáru, přičemž při něm jsou zničeny i všechny důkazy, ať již hmotné nebo finanční. „V tomto případě je likvidace škody i prokázání toho, že škoda nebyla náhodná, pak ještě obtížnější,“ dodal Bálek.

Pojišťovny po požáru u vyhořelého subjektu zkoumají také, zda nemá velké dluhy a nebo finanční obtíže, zjišťují, jestli nemovitosti nezatěžují neujasněné vlastnické vztahy, zajímají se o odbytovou situaci firmy a zda ve skladech neleželo zboží příliš dlouho, protože nešlo na odbyt.

Důkladné prověrky u barů a diskoték

„U barů a diskoték se soustřeďujeme i na to, zda je plně využívána jejich kapacita, jestli náhodou nehospodaří se ztrátou, nebyly nabídnuty k prodeji nebo pronájmu, či jejich majitel nemá problémy se zaměstnanci nebo spory v rodině,“ uzavírá Václav Bálek.

Na případný pojistný podvod může upozornit i zvláštní chování klienta ještě před vznikem škody – často mění pojistitele, náhle zvýší pojistnou částku nebo už v počátku pojištění vyžaduje pojištění objektu na nepřiměřeně vysokou částku.

Podezřením z trestného činu obvykle zavánějí případy, při nichž nelze určit příčinu škody, nebo z neobjasněných příčin selhalo protipožární zařízení. Také se obvykle stává, že požár vypukne v noci, během víkendu nebo státního svátku nebo se škoda udála před modernizací, stěhováním anebo byla hlášena krátce po vzniku pojištění nebo krátce před zánikem pojištění. To vše většinou završuje ještě údajná ztráta dokladů.

Důvodem pro žhářství bývá podle Evy Svobodové z UNIQA pojišťovny i snaha ukončit podnikání, špatný stav nemovitosti s nutností velké investice pro potřebu dalšího provozu, či nezvládnutí financování firmy.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám