Článek
Kromě RPSN, tedy celkových nákladů na úvěr, což je položka, na kterou si již spotřebitelé začínají dávat pozor, se podnikavci snaží lidi, často ve vyšším věku nebo v tíživé sociální situaci, vmanévrovat do toho, že ať se snaží sebevíce, jsou nuceni platit obrovské sankce, které je doslova ožebračí.
Například u spotřebitelského úvěru jednoho konkrétního dlužníka na 305 tisíc korun byla jednorázová splatnost stanovena na 10 měsíců, výše úroků včetně poplatků činila 19 tisíc korun; RPSN 7,5 procenta. Do této chvíle se zdá být všechno v pořádku.
Stačí však vrátit sumu půjčky navýšenou o úroky a poplatky jen o jeden jediný den po stanoveném datu splatnosti – a roztočí se rychlá a nemilosrdná mlýnice. Podmínky jsou stanoveny tak, že z pasti není úniku.
K úrokům z prodlení byla v popisovaném případě přičtena jednorázová pokuta 90 tisíc korun za první den prodlení plus 885 korun za každý následující den. Další jednorázová pokuta 90 tisíc korun pak byla splatná do tří dnů poté, co dlužník nesplnil povinnost vyklidit byt.
„Úvěr byl totiž v tomto případě – tak jako v mnoha jiných – zajištěn vlastnickým právem k bytu dlužníka, a to včetně podpisu exekutorského zápisu s přímou vykonatelností. Věřitel tedy ani nepotřeboval k získání bytu soudní exekuční titul,“ přiblížila Právu členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová.
Bude třeba nový velký zákon o spotřebitelských úvěrech připravovaný ministerstvem financí a ministerstvem průmyslu a obchodu. Žraločí půjčování se rozmáhá a lidé přicházejí i o nemovitosti.
Firmy si vybírají lidi v nouzi
Podle právníků si ti, kdo poskytují rychlé půjčky, často vybírají lidi ve finanční nouzi, kteří takříkajíc vytloukají klín klínem – tedy splácejí jednu půjčku druhou, a je tak u nich velmi pravděpodobné, že nesplní termíny splatnosti.
Tito lidé jsou obvykle ve značném časovém tlaku, a tak si často ani řádně nepřečtou smluvní podmínky psané navíc malým písmem. Podnikavci cílí na osoby, které nemají prakticky žádné právní a finanční znalosti. Existuje sice podle právníků řada judikátů, na jejich základě se lze bránit proti takto uzavřené smlouvě, jenže dotyční lidé o svůj majetek přijdou většinou tak rychle, že případ nedojde ani k soudu.
Pozor na různé rozhodčí doložky
„Součástí smlouvy bylo u zmiňovaného případu také potvrzení dobrovolnosti, tedy že nebyla podepsána pod nátlakem, a souhlas s tzv. rozhodčí doložkou,“ doplnila konkrétní praktiky nebankovních subjektů členka bankovní rady ČNB Zamrazilová.
Právě před sankčními pastmi a rozhodčími doložkami ve smlouvách varuje i náměstek ministryně spravedlnosti.
Z nich totiž vyplývá, že rozhodcem případného sporu se spotřebitelem může být prakticky kdokoliv, tedy i subjekt spřízněný s tím, kdo peníze půjčil. Takové verdikty rozhodců ad hoc mají právní platnost a procesy, které následují, včetně exekucí, jsou rychlé, nezvratné a jdou mimo soudy.
Podle Görgese resort spravedlnosti zvažuje zpřísnění podmínek pro osoby rozhodců, „ale v silách justice není převzít rozhodčí řízení, kterých v Česku hrubým odhadem proběhne 200 tisíc ročně“.
„Bude třeba nový velký zákon o spotřebitelských úvěrech připravovaný ministerstvem financí a ministerstvem průmyslu a obchodu. Žraločí půjčování se rozmáhá a lidé přicházejí i o nemovitosti,“ řekl Právu náměstek ministryně spravedlnosti Görges.
Čtyřnásobek běžného úroku je už lichva
Současné zákony nabízejí jen slabou obranu proti lichvářům. Ti zneužívají stále poměrně nízké finanční gramotnosti.
„Lichva je uvedena v Trestním zákoníku, jenže se v praxi orgánům činným v trestním řízení velice obtížně prokazuje. Bránit se lze například na základě judikátů Nejvyššího soudu, jenž v rámci Občanského zákoníku rozhodl, že lichvou je čtyřnásobek běžného úroku, který je poskytován bankami v ČR,“ uvedla náměstkyně ministra financí Klára Hájková.