Babiš vlastní koncern Agrofert, největší zemědělský podnikatelský subjekt v Česku.

"Ačkoliv samozřejmě není v úmyslu prvního místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí (Babiše) zneužít své funkce k prosazení osobního zájmu, přesto považuje za nevhodné, aby byl zpracovatelem a předkladatelem této novely," píše ministerstvo financí v předkládací zprávě ke změně vládního usnesení.

Měl to říct dřív

Podle úřadu vlády ale měl takto argumentovat ve chvíli, kdy mu vláda úkol zadala. "Námitka střetu zájmu měla být uplatněna již v prosinci, kdy danou věc vláda projednávala, a nikoliv skoro dva měsíce poté," uvedl úřad. Problémem se bude kabinet zabývat ve středu.

Se změnou nesouhlasí ani ministerstvo zemědělství. Podle něj tvorba zákonů o spotřebních daních přísluší ministrovi financí. "Ten může v rámci legislativního procesu, kde může dojít i k návrhům na úpravu i mimo oblast vrácení spotřební daně pro živočišnou výrobu, dbát na zachování zákonnosti v oblasti daní," uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán.

Na odpočet daně by měli mít zemědělci s živočišnou výrobou nárok od začátku tohoto roku. Novela podle původního návrhu MZe měla platit od pololetí a zemědělci měli slevu uplatňovat zpětně. Podle odhadu ministerstva zemědělství mělo její zavedení stát 385 miliónů korun. Pokud bude schválená do konce roku, proplácení pro letošní rok podle Jordána bude zajištěno.

Slib z koaliční smlouvy

Vláda Petra Nečase (ODS) v roce 2012 v rámci úsporných opatření nejprve schválila zrušení zelené nafty. Zemědělci na to reagovali protestními akcemi v řadě míst země, například zpomalovali protestními jízdami strojů dopravu na silnicích. Nečasův kabinet následně své rozhodnutí zmírnil, ukončení daňového zvýhodnění o rok odsunul a pro rok 2013 snížil vratku z původních 60 na 40 procent. Ke konci předloňského roku byla zelená nafta zrušena úplně.

Nynější vláda se k zachování daňové úlevy pro zemědělce zavázala v koaliční smlouvě a začátkem předloňského dubna tento návrh schválila. Platí ale jen pro subjekty podnikající v rostlinné výrobě. Nárok na uplatnění vratky tak nyní mají například pěstitelé obilí, zelináři či ovocnáři. Ročně jim stát vrací přes miliardu korun.

Agrofert je největší podnik v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Zaměstnává přes 34 tisíc lidí.