„Vystřelení úrokových sazeb si neumím představit v poměrně dlouhodobém výhledu,“ řekl Singer s tím, že hovoří o době roku, roku a půl. „Sazby za pět až deset let na třech procentech, to je návrat k normálu,“ upřesnil.

Podle něj je zřejmé, že úroky porostou: „Vývoj signalizuje, že se tato ekonomika za rok začne dostávat z poptávkové recese, dostane se do horní fáze cyklu.”

Singer tvrdí, že zatím není nutný žádný zásah do hypotéčního trhu a stačí aktuální doporučení. Hlavním je, že „poměr úvěru k ceně nemovitosti by neměl překračovat sto procent a splatnost hypotéky by neměla překračovat třicet let“.

„My jsme nezažili velkou bublinu,“ zdůraznil. K zájmu o hypotéky ještě dodal: „Ceny nemovitostí jsou pořád nižší, než byly v roce 2007 a 2008.“

Konec intervencí

Singer opět zopakoval, že se blíží konec intervencí. Zdůraznil, že slábnou, i když v lednu přesáhly intervence 58 miliard korun. A podobně to bylo i v únoru, přičemž loni to bylo celkem čtvrt biliónu: „Skoupili jsme, co ekonomika vygenerovala za dva roky. My už to moc neposouváme. K tomu exitu v polovině příštího roku může dojít, ekonomika se spravuje.“

Zmínil ale problémy eurozóny, které vedly k tomu, že se intervence stále prodlužovaly: „Eurozóna odkládá své vymanění se z krize, nástroje ECB jsou méně efektivní, než kdokoli čekal.“

Podle něj pumpování peněz do ekonomik obecně pomohlo: „Uvolněná fiskální politika prospěla Spojeným státům, přestože si do dluhu masivně sáhly, stejně tak se mi zdá, že prospěla Spojenému království. To jsou dvě ekonomiky, které využily razantního pumpování peněz do ekonomiky. V Evropě je to dramatičtější – dělá současně dvě věci, snaží se posílit ekonomiku a zabránit rozpadu eurozóny, která není jedním státem.“

Zmínil, že problémem eurozóny je to, že používá jednotnou měnu, ale nejde o stát, a teprve vytváří patřičné instituce: „Vyčištění finančního sektoru některé evropské země ještě čeká,“ konstatoval.

Dodal, že ČNB nekopíruje kroky ECB: „Nemáme kvantitativní uvolňování ani záporné úrokové sazby.“ Podle něj navázání na euro „nám už dříve nebránilo jít protisměrně“. Hned ale dodal: „Nyní pozorujeme spíše synchronizaci přes tu jednu velkou globální krizi, která přinesla masivní propad pro všechny velké ekonomiky.“