Žádost o vytvoření komise pro hospodaření ČP leží asi měsíc ve Sněmovně, podali ji odboráři ze SOS-21 a z Federace výkonných zaměstnanců ČR (FVZ). Ta také pořádá demonstraci, na niž mají přijet pošťáci z celé republiky. Asi hlavně ti, kteří budou mít zrovna volno, chod pošty – státního podniku s asi 31 tisíci zaměstnanci – se nemůže zastavit. Pražskému magistrátu bylo ohlášeno šestisethlavé shromáždění.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Základní problém je v tom, že vedení tvrdí, že pošta je obchodní společnost. Ale pošta je ze zákona veřejná služba. Nikde jsem nedostal odpověď na to, kdo určil, že pošta je obchodní společnost,“ řekl Právu za FVZ Miroslav Prokop.

Konkrétní desatero požadavků má zaznít na demonstraci za práva a lepší podmínky zaměstnanců. „Hlavním motivem je snížení nátlaku při plnění povinností vůči aliančním partnerům,“ přiblížil odborář.

Odbory: Úředníci uzavírají pojistky sami na sebe

Pošťák dnes už není zdaleka jen doručovatelem dopisů či balíků. Je také trochu pojišťovákem, prodejcem losů, SIM karet, finančních produktů. „Je běžná praxe, zvláště v menších městech, že lidé, aby o práci nepřišli, uzavírají pojistky na sebe a na své rodiny. Vedení argumentuje tím, že jde o výhodné produkty. Tvrdíme, že to je nesmysl. Kdyby si produkty a zboží přestali zaměstnanci kupovat sami, zisk by rapidně klesl,“ uvedl Prokop.

Mnohdy se podle něj stává, že na přepážkách jsou zaměstnanci kontrolováni, zda lidem vnucují to či ono, a přitom klesá kvalita služeb. Zaměstnanci by měli podle Prokopa nabízet finanční produkty dobrovolně. „A za slušnou provizi. Když poštovní doručovatelka uzavře s klientem smlouvu na bankovní kartu, dostane za to dnes podle výplatní pásky 12 korun,“ popsal Prokop.

Odborářům vadí, že vedení investovalo nemalé částky do pochybných projektů a že doručovatelkám poskytuje na boty jen 500 korun ročně. Musely naopak u sebe nosit GPS moduly. „Měly je v kapse. Když doručovatelka prošla rajón, ukázala se v počítači trasa, často značně nepřesně. Za to pošta utratila osm miliónů korun,“ konstatoval Prokop s tím, že kvůli ochraně osobních údajů padla za GPS dokonce sankce.

Vedení ČP na Prokopa a na Petra Pohla ze SOS-21 podalo loni trestní oznámení. Předsedové odborových organizací nereagovali stejně. „Podávat na sebe trestní oznámení pro pomluvy, to je pod naši úroveň,“ poznamenal Prokop.

ČP: Zákon neporušujeme

„Česká pošta je ochotna jednat se zástupci odborových organizací na standardních jednáních, nikoli na platformě stávky, která věcné problémy nevyřeší,“ reagoval pro Právo na chystaný protest mluvčí ČP Matyáš Vitík.

Současně odmítl, že vedení ČP své zaměstnance k nabízení produktů aliančních partnerů nutí. „Tato činnost je součástí pracovní náplně pracovníků ČP. Za splnění plánů prodejů jsou ­za­měst­nanci finančně odměněni,“ uvedl s tím, že odměna zaměst­nanců za splnění plánu se pohybuje měsíčně mezi 350 a 450 korunami.

Nabízení finančních produktů Vitík zdůvodnil tím, že pošta musí kvůli klesající poptávce po tradičních poštovních službách hledat nové příležitosti, ze kterých jí budou plynout další zdroje financování.

Reagoval také na kritiku, že pošta s lidmi často opakovaně uzavírá smlouvy na dobu určitou, a to i tam, kde jde prokazatelně o dlouhodobé pracovní místo. „Vše probíhá v souladu se zákonem,“ sdělil Právu Vitík.