Proti stejnému období roku 2014 disponibilní příjem stoupl o 2,3 procenta. V orientačním přepočtu redakce na jednu ze čtyř a půl miliónu českých domácností to znamená meziroční zvýšení příjmů za tři čtvrtletí o zhruba 8 600 korun.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Domácnosti se nebály utrácet, navíc jejich příjmy nebyly znehodnoceny nárůstem cen, vysvětluje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

„Domácnosti meziročně zvýšily své výdaje na konečnou spotřebu o 2,8 procenta reálně a také investice do staveb pro bydlení byly vyšší než před rokem. Dál tak stimulovaly hospodářský růst. Po všech vydáních jim zůstalo 42,6 miliardy korun. Tyto prostředky napomohly zlepšit jejich finanční kondici,“ uvedla Ritschelová.

Nárůst průměrné mzdy byl v prvních třech čtvrtletích roku plošný. Nadprůměrný byl ve zpracovatelském průmyslu (o 3,3 procenta) a ve velkoobchodu a maloobchodu (o 3,6 procenta).

Nízké mzdy rostly rychleji

Příznivý vývoj byl patrný i v odvětvích s převahou veřejného sektoru – díky tarifní úpravě stoupl průměrný plat významně ve zdravotní a sociální péči a ve veřejné správě a obraně. Nižší mzdy než před rokem pobírali pouze pracovníci v energetice.

„Je zajímavé, že k nejvyššímu navýšení výdělků došlo v ubytování, stravování a pohostinství, v odvětví s nejnižší úrovní mezd. Příčinou byl zčásti nárůst minimální mzdy, zčásti pak odchod hůře placených zaměstnanců, kteří zkoušeli štěstí v jiných odvětvích,“ vysvětluje analytik ČSÚ Lukáš Kučera.

„Vzhledem k odchodu nízkopříjmových zaměstnanců vzrostla průměrná mzda výrazně i ve stavebnictví. Je však otázka, jestli i zde převažoval prvek dobrovolnosti, nebo šlo spíše o setrvačnost recese tohoto odvětví z předchozích let,” dodal.

V zahraničí si Češi v daném období vydělali 29,8 miliardy korun. Nejčastěji šlo o země EU.