Do konce ledna mohou lidé hlasovat v prvním kole ankety, do únorového finále postoupí pět poplatků.

Hlasuje se o následujících 15 bankovních poplatcích: 
• Poplatek za autorizační SMS
• Výše poplatku za vklad na účet na přepážce třetí osobou
• Poplatek za zadání příkazu či změny trvalého příkazu přes internetbanking
• Poplatek za dotaz úřední osoby
• Poplatek za účetní položku
• Poplatek za vedení kontokorentu i v době nečerpání služby
• Poplatek za vedení účtu zemřelého klienta (po dobu dědického řízení)
• Poplatek za změnu osobních údajů (např. trvalé bydliště, příjmení apod.) u běžného účtu
• Poplatek za uzavření smlouvy (hypotéka, stavební spoření)
• Poplatek za rezervaci zdrojů
• Poplatek za převod z účtu ke kreditní kartě na jiný účet
• Poplatek za změnu PIN přes bankomat
• Poplatek za vyčíslení výše dlužné částky u hypotéky nebo stavebního spoření
• Platba na zpoplatněnou linku (modrá a bílá linka) například při blokaci karty
• Poplatek za výměnu opotřebované platební karty

Poplatek za vedení kontokorentu v době nečerpání služby a poplatek za rezervaci zdrojů jsou bratrskými poplatky. Ačkoliv jsou oba nominovány v hlasování o nejabsurdnější bankovní poplatek, jde o velmi podobné druhy plateb.

U obou „služeb“ totiž platíte za to, že něco nevyužíváte nebo využít nechcete. Ano, jsou služby a produkty, kde musíte hradit i za nevyužívání, v tomto případě se však jedná o absurditu. Z určitého úhlu pohledu to může vyústit i v to, že banky tlakem na aktivní využívání úvěrových služeb vlastně tlačí své klienty do nezodpovědného chování.

Banky mají přebytek hotovosti

Poplatek za vedení kontokorentu v době nečerpání služby znamená placení za to, že máte zřízenou možnost čerpat účet do minusu. V minusu pak na účtu můžete setrvat po stanovenou dobu, kdy je nutné částku dorovnat, tedy splatit tento krátkodobý úvěr. Pouze za rezervaci zdrojů u banky tak platíte zbytečné částky.

To vše v době, kdy banky nemají s rezervací prostředků nebo se zajištěním hotovosti žádné výrazné potíže. Naopak hotovosti je přebytek a banky ji ani nemají kam efektivně umístit. Proto klesají úroky z hypoték, klesají úroky z úvěrů a stejně tak se snižují úroky u vkladových či termínovaných účtů.

Banky, zjednodušeně řečeno, dnes o hotovost a vklady prostě nemají zájem, protože nemají tolik příležitostí k jejich investování. Za této situace je pak paradoxní nebo, přesněji řečeno, absurdní, když banky rezervaci zdrojů, ať už se poplatek nazývá jakkoliv, zpoplatňují.

U poplatku za rezervaci zdrojů, typicky u úvěrových produktů, jako jsou hypotéky, platí stejný princip jako v předchozím případě. Jaké problémy klientům tento přístup bank způsobuje, svědčí i příklad čtenáře Pavla z Hradce Králové.

Deset tisíc za nedočerpání

„Sjednal jsem si hypotéku na několik stovek tisíc korun. Právě tolik měl stát byt, který jsem kupoval. Banka úvěr schválila, podepsali jsme smlouvu o poskytnutí úvěru. Před podpisem kupní smlouvy jsem se i z důvodu nějakých vad na bytě, které jsem zjistil, domluvil na slevě téměř 300 tisíc korun. Smlouvu jsme podepsali už se sníženou částkou. Část jsem podle smlouvy uhradil ze svých prostředků a část z úvěru od banky. Úvěr byl ale sjednán na částku o 300 tisíc korun vyšší," říká pan Pavel z Hradce Králové.

„Co mi banka udělala? Vyčíslila mi poplatek tři procenta z nedočerpané částky, tedy skoro deset tisíc korun. Mám kvůli takové platbě úvěr násilně využít na něco, co nepotřebuji? Nemohu přece za to, že došlo ke zlevnění bytu, což by mělo být i v zájmu banky, která získala hodnotnější zástavu ve vztahu k poskytnutému úvěru a tudíž je i její zajištění výhodnější. Proč mě banka nutí utratit celou částku úvěru, když jsem naopak odpovědně snížil náklady na pořízení nemovitosti? Tenhle přístup banky nechápu,” dodal.

Klient se tak dostal kvůli tomuto absurdnímu poplatku do paradoxní situace. Zatímco banky hlasitě mluví o finanční gramotnosti klientů, o vzdělávání a odpovědnosti klientů, na druhou stranu za odpovědnost klienty sankcionují a zpoplatňují.