Zhruba třetina domácností s dětmi v Česku má problém vydělat tolik, aby se uživily, zjistil Český statistický úřad ve svém šetření Životní podmínky českých domácností.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Domácnosti s dětmi mají v průměru nižší příjmy než domácnosti bez dětí. Výrazně nižší jsou u rodin se třemi a více dětmi a u neúplných rodin,“ říká Šárka Šustová z ČSÚ. Podle ní si zvláště mnohé neúplné rodiny nemohou z finančních důvodů dovolit zaplatit dětem zejména prázdniny, kroužky, sportovní vybavení či nové oblečení.

Čtyři procenta domácností mají problém poskytnout dětem alespoň jednou denně maso, zhruba dvě rodiny ze sta nemohou dětem dopřát ani ovoce a zeleninu nebo alespoň hračky. Příjmovou chudobou je v Česku ohroženo 14,7 procenta dětí do 18 let.

 

FOTO: ČSÚ, ti, Právo

Česko přitom patří mezi evropské země, které potřebují k přežití zvýšit počty narozených dětí. Obyvatelstvo rychle stárne, počet osob starších 60 let dosáhne v roce 2050 už třetiny populace.

Peníze hodně ovlivňují možnosti

„Mít, či nemít děti je otázka životních hodnot, nemůžete to brát přes peníze nebo z pohledu osobního pohodlí, to by se asi nikdy nikdo nenarodil,“ řekl Právu pětatřicetiletý ekonom Karel.

Děti z rodin, které jen s obtížemi vycházejí se svými příjmy, mají často problémy ve vztazích ve školerodinný poradce František Macháček

Podle sociologů hraje roli ale i skutečnost, že více dětí mají rodiny s nižšími příjmy než rodiny s dostatečným finančním i sociálním zázemím.

Mezi rodinami se třemi a více potomky se svými příjmy obtížně vychází 45 procent rodin a u neúplných rodin dokonce 55 procent. Chudoba kvůli nízkému příjmu hrozí více než pětině rodin se třemi a více dětmi a téměř třetině členů neúplných rodin, uvedl dále ČSÚ.

„Děti z rodin, které jen s obtížemi vycházejí se svými příjmy, mají často problémy ve vztazích ve škole. Protože nemají značkové oblečení, poslední modely mobilů, nejezdí o prázdninách k moři, mohou se cítit jako spolužáci druhé kategorie, nebo se stávají i oběťmi šikany. Řeší to někdy agresivitou,“ poznamenal rodinný poradce František Macháček. Mají nejen menší možnost zúčastnit se prestižních sportů, sportovních či dalších akcí, ale hlavně dál pokračovat ve studiu na vyšších a vysokých školách.

Oficiálně chudý

Meze chudoby řečeno odbornou terminologií udává hranice příjmů, které odpovídají 60 procentům mediánu národního disponibilního příjmu. V Česku to představuje čistý příjem pro jednotlivce 9901 korun měsíčně, pro dvojici dospělých 14 852 korun měsíčně, pro rodiče s jedním dítětem pak příjem 12 872 korun a pro partnery s dvěma dětmi do 13 let a jedním starším 13 let pak měsíční čisté příjmy 20 793 korun.

Takzvané sociální vyloučení, u něhož hraje roli kombinace příjmu, materiálního zajištění a práce, hrozí v Česku kolem 1,5 miliónu osob (14,8 procenta občanů). Celkem asi 200 000 lidí přitom nemá ani dostatečnou částku, ani odpovídající vybavení domácnosti a ani zaměstnání. Přesto podle statistik Česko patří v Evropě dlouhodobě k zemím s nejnižším podílem ohrožených.

Lépe jsou na tom pouze Islanďané, Norové, v dalších evropských zemích je lidí ohrožených sociálním vyloučením podstatně více. Nejhorší situace je v Bulharsku, kde je sociálním vyloučením ohroženo 48 procent populace.

V roce 2013 průměrný roční příjem na osobu podle statistiků dosáhl 153 300 korun čistého ročně. Bylo to zhruba o 3500 korun více než v předchozím roce. Nejvyšší příjmy měly domácnosti živnostníků a podnikatelů. Těm také meziročně nejvíc rostly.

Následovaly rodiny zaměstnanců. Zaměstnanci měli například v průměru čistý příjem 161 tisíc korun na hlavu ročně. Nejnižší příjem na osobu připadl důchodcům – v průměru 139 200 korun ročně.