V číslech je ale jedna pozoruhodná výjimka, a to chleba. Z průměrného platu jsme si v roce 1985 pořídili o šest bochníků chleba více než za průměrnou mzdu v roce 2014.

Lépe jsou na tom v současnosti elektrické spotřebiče. V roce 1985 stačila na pořízení kombinovaného sporáku tak tak jedna výplata. Nyní si člověk může takové sporáky koupit tři.

Naopak z průměrného platu roku 1985, který činil necelé tři tisíce korun, si Češi mohli koupit více než dnes například jízdenek na městskou hromadnou dopravu, V roce 1985 to bylo 2920 jízdenek, loni jen 1123. Lidé si také mohli reálně koupit více vstupenek do kina nebo více zemního plynu. Za průměrnou výplatu bylo také možné poslat 2900 dopisů, nyní je to 1900.

Rozdíly se prohlubují

V Česku se také prohlubují rozdíly mezi nejhůře a nejlépe placenými pracemi, potvrdil Český statistický úřad. V roce 1990 činil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší dosaženou průměrnou mzdou za odvětví jen 1817 korun. V roce 1999 již rozdíl přesahoval 13 tisíc korun. Loni se rozdíl prohloubil podle údajů společnosti Trexima na 34 741 korun.

„Nejvyšší mzdy jsou dlouhodobě v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví, velice rychle je však dohánějí zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech. Mzdy zde dosahují dvojnásobku průměru ostatních odvětví,“ sdělila Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.

V tomto oboru loni průměrná mzda dosáhla výše 48 157 korun hrubého. Naopak nejnižší mzdy musíme hledat v ubytování, stravování a pohostinství, kde si k průměrné mzdě 14 093 Kč mohou vypomoci spropitným, a pak v odvětví administrativní a podpůrné činnosti. Tam dominují agentury práce a průměrná mzda vloni činila jen 16 725 Kč, uvádí zpráva Českého statistického úřadu.

Rozdíly ve výdělcích jsou nejvýraznější podle konkrétních zaměstnání. Např. řídící pracovníci v roce 2014 vydělávali podle mediánu 42 645 Kč, tedy dvojnásobek úrovně mezd úředníků nebo řemeslníků. Ovšem i uvnitř této kategorie zaměstnanců jsou velké rozdíly závislé na oboru a na velikosti řízeného podniku či útvaru.

Na opačné straně mzdové škály si nadpoloviční většina pomocných a nekvalifikovaných pracovníků a také téměř polovina pracovníků ve službách a prodeji vydělala méně než 15 tisíc hrubého měsíčně.

Nejčastější odměna

Čtyři z pěti zaměstnanců loni brali mzdy v intervalu 12 000 Kč až 42 000 korun hrubého měsíčně, uvedli statistici.

Vývoj průměrných měsíčních hrubých mezd v Kč
Rok
Průměrná mzda
1937
764
1955
1 192
1970
1 915
1989
3 170
1999
12 666
2000
13 219
2005
18 344
2010
23 864
2013
25 078
2014
25 686
Zdroj: ČSÚ

Mzdový medián, tedy výše mzdy, na kterou dosahuje přesně polovina zaměstnanců, v roce 2014 činil 21 629 Kč. Medián mezd mužů byl o 4098 Kč vyšší než u žen. Průměrná mzda dosáhla v loňském roce 25 686 Kč a meziročně se zvýšila o 608 Kč. Díky nízké inflaci se mzda reálně zvýšila o 2 %.

V roce 2014 průměrné platy v nepodnikatelské sféře mírně předstihly (o 217 Kč) mzdy v početně větší komerční sféře. Pracovníci v nepodnikatelské sféře jsou mnohem vzdělanější, bez maturity je jen každý pátý a 30 % tvoří vysokoškoláci.

Ve mzdové sféře je téměř polovina lidí bez maturity a vysokoškolské vzdělání má pouze jeden ze sedmi. Obecně platí, že výdělky v platové sféře jsou nivelizovanější, v komerční mzdové sféře existuje vysoká variabilita.

„Variabilita pak znamená zvyšování celkového rozpětí mezd: čtyři z pěti zaměstnanců brali mzdy v intervalu 12 až 42 tis. korun hrubého a na každé straně byla ještě desetina extrémních hodnot, na jedné lidé poblíž minimální mzdy, na druhé vysoké výplaty až do miliónových hodnot,“ vysvětlil Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.