Článek
Sociologové ale v této souvislosti uvádějí, že zaměstnanci mají přirozenou tendenci vidět své finanční ohodnocení jako neodpovídající svým výkonům.
Dalšími často zmiňovanými důvody jsou nevyhovující mezilidské vztahy na pracovišti anebo nekompetentní nadřízení.
V novém zaměstnání mám sice o pět tisíc korun méně, zato mě ráno nebolí žaludek a hlava.
„Jestli se v práci cítím v pohodě, je pro mne rozhodující. Zda tam mám kamarádky, před kterými se nemusím bát promluvit a mohu se jim svěřit,“ řekla Právu 30letá Simona. „A také mám ráda, když si mohu vážit svého šéfa, odborně i lidsky,“ dodala.
Podle sociologů je zejména pro starší pracovníky, kteří prošli již několik pracovišť, při volbě, zda ve stávajícím zaměstnání zůstanou, či nikoli, důležitější atmosféra na pracovišti a vzájemné vztahy než výše platu.
„Z předcházejícího zaměstnání jsem odešel proto, že vztahy mezi kolegy byly strašlivé. Lidé se podráželi a udávali. V novém zaměstnání mám sice o pět tisíc korun méně, zato mě ráno nebolí žaludek a hlava,“ svěřil se Právu 48letý programátor Antonín.
Zahraničí táhne hlavně mladé
Podle průzkumu část zaměstnanců uvažuje o možnosti získat práci v zahraničí. Jedná se zhruba o 12 procent dotázaných. Tento plán mají především absolventi vysokých škol, kteří by si rádi zlepšili jazykové znalosti. Podle personalistů však zájem o práci v zahraničí ještě automaticky neznamená, že se zájemce odhodlá.
Podle expertů totiž při jednáních začnou hrát roli ty otázky, na které se při prvotním záměru příliš nedbá. Totiž zda by v zahraničí našel uplatnění i partner, kam by mohly chodit děti do školy…
Svoji roli hraje i to, když se z platu, který nejdříve působí jako obrovský, začnou odpočítávat položky na bydlení, dopravu, stravu. Výsledný efekt již tak oslnivý nebývá. Proto podle expertů skutečně odejdou především odborníci z oborů, kde benefit z finančního ocenění a pracovní podmínky jsou skutečně nadstandardní, a pak mladí lidé bez závazků.
Podnikání moc netáhne
Tam je největším benefitem praxe a získaná jazyková znalost. O založení vlastní firmy a zahájení podnikání na vlastní pěst uvažovalo pouze sedm procent dotázaných. Češi by se i ve stávajícím zaměstnání rádi i dál profesně rozvíjeli.
Třetina dotázaných by si ráda doplnila znalosti na školení, zhruba stejný počet zaměstnanců (28 %) by chtěl rozvinout jazykové znalosti, a proto plánují absolvovat jazykový kurz, 12 % mělo v plánu zrealizovat rekvalifikační kurz nebo si doplnit vzdělání.
Podle sociologů rozhodující pro to, zda člověk své zaměstnání změní, je souhrn řady faktorů. Tedy například když lepší finanční nabídku od konkurenční firmy ještě doplňují ne vždy optimální vztahy na současném pracovišti či když nové zaměstnání je vzdáleno jen dvě zastávky autobusu od místa bydliště.