Průzkum začala provádět v roce 2004 americká společnost The U.S. Geological Survey (USGC). Ukázalo se, že Afghánská geologická společnost používala 50 let staré mapy vyrobené ještě Sověty, které nebyly úplně přesné, ale ukazovaly oblasti s velkými nalezišti.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

V roce 2006 USGC provedla sérii letů a podařilo se jí pomocí magnetické, gravitační a spektrální analýzy prohledat povrch Afghánistánu až do hloubky 10 kilometrů. Sedmdesát procent celého povrchu země bylo proskenováno za dva měsíce.

Přelety potvrdily všechny hlavní sovětské nálezy. Pod zemí se skrývá 60 miliónů tun mědi, 2,2 miliardy tun železné rudy, 1,4 miliónu tun lanthanoidů (kovy vzácných zemin), jako je neodymium, cer a lathan, a další velké zásoby hliníku, zlata, stříbra, zinku, lithia a rtuti.

Mapy s pokladem

V posledních čtyřech letech USGC a Americké oddělení ministerstva obrany pro obchod a přestavbu Afghánistánu (TFBSO) provedly desítky průzkumů ve válečných oblastech, aby potvrdily předešlé nálezy. Pro geology vytvořily téměř mapy s pokladem. TFBSO ohodnotila nálezy na 908 miliard dolarů, afghánská vláda odhaduje, že její přírodní bohatství má hodnotu tří biliónů dolarů.

Průzkum je v oblasti značně problematický, chybí silniční spojení, takže výzkumníci se často musí přepravovat vrtulníky. To zvyšuje nároky na bezpečnost a další plánování, protože sběr vzorků trvá často dlouhou dobu.

Afghánská vláda už podepsala kontrakt na třicet let v hodnotě tří miliard dolarů s čínskou firmou na těžbu mědi a předala práva na průzkum největšího ložiska železa indickým společnostem.

Začátek samotné těžby je ale zatím daleko. Zemi chybí infrastruktura, jako jsou silnice, železnice, elektrická síť a také voda, bez které se těžba neobejde.

„Je to velká výzva, ale je to proveditelné. Nezvládne se to přes noc, ale podaří se to,” řekl o budoucnosti těžby pro Livescience šéf geologického výzkumu USGC Jack Medlin.