Evropská unie by ve čtvrtek měla přijmout rozhodnutí Evropské rady, které obecně vymezuje čtyři oblasti, do nichž budou omezující opatření v obchodě s Ruskem směřovat. Podle návrhu by se sankce měly začít uplatňovat od 1. srpna 2014, uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Dodalo, že  během vyjednávání především prosazovalo, aby sankce nedopadly na obchod s civilním zbožím a nebyly likvidační pro české firmy. Nové sankce by tak měly mít jen velmi omezený dopad na českou ekonomiku.

Stovky pracovních míst

Totéž si myslí i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. "Sektory, které jsou embargem ohroženy, tedy například letectví, nejsou tahounem ekonomiky. Pokud nám ale pojede výroba aut, tak to ekonomika tolik nepozná," uvedla.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu Radka Špicara by mohly tuzemské firmy kvůli sankcím přijít řádově o miliardy korun a v ohrožení jsou stovky pracovních míst.

„Dopadne to na firmy jako jsou třeba První brněnská strojírna nebo Kovosvit, řekl v České televizi Špicar.

Servisu zbraní se omezení netýká

Ministerstvo průmyslu upřesnilo, že omezení vývozu a dovozu zbraní i vojenského materiálu z a do Ruské federace se netýká dodávek vojenského materiálu realizovaných na základě již uzavřených kontraktů a na dodávky náhradních dílů nebo servisu nezbytného pro údržbu již existující výzbroje v EU.

Další omezení se mají týkat citlivých technologií využitelných pro průzkum těžby ropy a samotnou těžbu, které jsou používány pro hlubinný podmořský a arktický průzkum, těžbu ropy a získávání ropy z břidlic. Omezen bude prodej, dodávky a vývoz zboží i technologií dvojího užití pro vojenské použití a konečné vojenské uživatele.

Toto opatření se netýká ani zboží a technologií dvojího užití pro letecký a kosmický průmysl v případě, že je určen pro civilní použití a konečné civilní uživatele.

Posledním bodem jsou kapitálové sankce, jež mají dopadnout na pět významných ruských bank, které jsou více než z poloviny vlastněné státem.