Článek
Když v prosinci 2011 přebíral úřad premiéra, sliboval sociální demokrat Zoran Milanović, že provede bolestivé, avšak nezbytné reformy. Změnilo se toho ale málo. Chorvatsko je už rok členem EU, vstup do unie ale očekávané oživení nepřinesl. Některé reformy, které země stále nutně potřebuje, totiž nebyly podmínkou vstupu, říká analytička Senada Šelová Sabičová.
Už od roku 1995, kdy skončila válka, slibují vlády omezit přebujelý veřejný sektor. Navzdory některým reformám nebyl žádný kabinet, tedy ani ten současný, ochoten postavit se vlivným zájmovým skupinám, jakými jsou například odbory odmítající jakékoliv změny, které se jich dotknou.
Aktuálně se vede boj se zaměstnanci úklidových služeb ve veřejném sektoru, kteří nesouhlasí s tím, aby byla jejich práce zadávána subdodavatelům. Tendry na výzkum ropných a plynových nalezišť na východě Chorvatska a vrty v Jaderském moři mohou sice zemi přinést bohatství, nebude to ale v nejbližších letech.
Chorvatsko stagnuje, říká šéf společnosti Atlantic Grupa Emil Tedeschi. Je to jedna z mála velkých chorvatských firem, která stále expanduje, většinu obchodů realizuje mimo Balkán. Zemi chybějí řídící schopnosti, je tu přílišná daňová zátěž a vláda nemá odvahu, myslí si Tedeschi. Bojovala sice s korupcí a zvýšila příjmy z daní, neudělala ale nic, čím by snížila byrokracii.
Platit není obvyklé
Obrovským problémem je likvidita. Obchodník s vínem děkuje majiteli záhřebské restaurace za to, že mu zaplatil. "Jste jediný," říká. Tento třicátník byl ještě před rokem plný nadějí, teď ale plánuje odchod do Itálie. A není sám. Zemi opouští lékařský personál a další kvalifikovaní odborníci.
Chorvatský premiér Zoran Milanic
O premiéru Milanovičovi se říká, že je inteligentní, ale nemá velké politické ani komunikační dovednosti. Při vyjádření soucitu s oběťmi ničivých květnových povodní zmínil, jak mu jednou v domě prasklo potrubí.
Rozpory v jeho vládě vedly k dramatické roztržce se Slavko Liničem, který byl ministrem financí. Po svém vyhazovu Linić nešetřil kritikou premiéra, obvinil jej z lenosti, protežování příbuzných a toho, že zemi řídil z restaurací.
Premiérův spor s další členkou kabinetu Mirelou Holyovou skončil jejím odchodem od sociálních demokratů. Politička pak založila vlastní stranu zaměřující se na otázky životního prostředí. V květnových volbách do Evropského parlamentu její strana získala 9,4 procenta hlasů, a skončila tak na třetím místě.
Koaliční strany ve volbách nevyhrály zejména kvůli rozštěpení levice, zatímco hlavní opoziční strana Chorvatské demokratické společenství si vedla dobře. V očích voličů jsou ale všechny strany pošpiněny korupcí, upozorňuje The Economist. Většina je znechucena politickou elitou, která je neochotná nebo neschopná vymanit zemi z chaosu.