Stačí se podívat na zvyšování hrubého domácího produktu v přepočtu na kupní sílu během uplynulých dvou let podle propočtů Mezinárodního měnového fondu.

Zatímco Slováci si loni oproti předloňsku polepšili o 550 dolarů na hlavu, Poláci o 650 a Litva o více než 1100, Češi zvedli HDP na hlavu o směšných 141 dolarů. Horší už byly jen země jako Řecko či Kypr, kde HDP na hlavu poklesl, či Portugalsko, kde se zvýšil o pouhých devět dolarů.

Nízká tempa růstu nebyla výjimkou ani dříve a výsledek se dostavil. Zatímco Češi se podle unijních statistik během uplynulých deseti let jen mátožně plížili k ekonomickému průměru EU, slovenské, polské i jiné ukazatele prudce rostly.

S jedenaosmdesáti procenty unijního ekonomického průměru tak na tom bylo Česko už v roce 2012 o nějaká tři procenta lépe než v květnu 2004. Do téže doby si však Polsko polepšilo o 16, Lotyšsko o 17, Slovensko o 19 procent a Litva dokonce o plnou pětinu.

Konkurence sílí

Ještě před 10 lety mohli Češi shlížet svrchu na tyto země, jejichž hrubý domácí produkt se tehdy pohyboval okolo poloviny unijního průměru.

Dnes jim tamní národy dýchají na záda − zejména Slováci, kteří již dosáhli tří čtvrtin unijního průměru a předběhli tak nejen Portugalce, ale i Řeky. Připomínkou slovenského úspěchu je i skutečnost, že Bratislava už v HDP podle kupní síly jasně předstihla Prahu.

Dynamika růstu: kdo teď a kdo (možná) poté?
Rozšířením EU o deset států před 10 lety se rozšíření nezastavilo
Již v roce 2007 byli přijati dva noví členové − Rumunsko a Bulharsko
Poslední rozšíření zažila EU loni, připojilo se Chorvatsko
Kandidáty jsou nyní Černá Hora, Makedonie, Srbsko, Turecko a Island
Největší vyhlídky na vstup v dohledné době mají první tři země
Island nyní o členství nestojí, jednání s Turky se vlečou
Ke kandidátům patří i Albánie, Bosna a Hercegovina či Kosovo
Ukrajinská krize znovu připomněla i další možné zájemce o členství
Vedle Ukrajiny k nim patří Gruzie a Moldavsko
Vyhlídky na vstup jim snižuje neutěšená domácí situace i napjaté vztahy s Ruskem
Stranou pozornosti jsou nyní země jižního Středomoří
Dříve se ale spekulovalo, že aspoň některé (Izrael, Tunisko) by do EU mohly vstoupit

Poláci mezitím překročili aspoň hranici dvou třetin průměru EU. Pokud bude vše pokračovat dosavadním tempem, mají slušnou šanci být již za deset let na podobné úrovni jako Česko.

V unijních žebříčcích dokonce začala republika padat: zatímco předloni ji unijní statistiky HDP v přepočtu na kupní sílu řadily na patnácté místo v Unii, loni Čechy předstihla malá, ale přece jen o trochu svižnější Malta.

Malou útěchou je tu ekonomické kolísání Maďarska, které v uplynulém desetiletí rostlo jen o něco rychleji než ČR, nebo pokles Slovinska. Tato dvoumiliónová země se stala jediným viditelně poraženým v soupeření mezi někdejší desítkou nováčků o využití šance jménem Unie.