Článek
Lotyšská vláda podle listu Financial Times argumentuje mimo jiné tím, že zavedení eura představuje dodatečnou ochranu před tlaky ze strany Ruska. Lotyšský ministr financí Andris Vilks v tomto směru poukázal na situaci na Ukrajině. Ta letos na poslední chvíli odmítla dohodu o přidružení k Evropské unii a dala přednost užší spolupráci s Ruskem, což vyvolalo rozsáhlé protesty v Kyjevě a v dalších ukrajinských městech.
Přijetí Lotyšska do eurozóny v červenci definitivně potvrdila schůzka ministrů financí Evropské unie. Předtím už Evropská komise potvrdila, že Lotyšsko splňuje požadovaná ekonomická kritéria, a jeho vstup do eurozóny v červnu podpořily i Evropský parlament a summit EU.
Lotyšská měna lat se podle dohody s EU přepočte na euro kurzem 0,702804 latu za jedno euro. Tento koeficient odpovídá dosavadnímu kurzu latu v rámci Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II). Lotyšsko už léta svazovalo kurz své měny s eurem a z měnového a ekonomického hlediska pro něj nebude zavedení eura žádnou zásadní změnou.
Na mincích nejvyšší hodnoty dvě eura a jedno euro bude zobrazena lotyšská lidová dívka. Toto vyobrazení bylo původně použito v roce 1929 u stříbrné mince v hodnotě pět latů. Na okraji vyobrazení je nápis DIEVS SVĒTĪ LATVIJU, tedy Bůh žehnej Lotyšsku. Na mincích v hodnotě deset, 20 a 50 centů je zobrazen větší státní znak. Na mincích jeden, dva a pět centů pak menší státní znak.
Litva plánuje vstup do eurozóny v roce 2015
Podoba eurobankovek je pro všechny státy eurozóny jednotná. U mincí však mají jednotlivé země větší volnost. Zde je povinná pouze jedna strana, o vzhledu druhé strany osmi druhů mincí rozhodují jednotlivé státy. Lotyšské mince se začaly razit letos v červenci v mincovně v Bádensku-Württembersku.
Lotyšsko bude muset jako člen eurozóny přispívat do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který pomáhá zemím eurozóny v problémech. Celkem bude muset Lotyšsko poskytnout 320 miliónů eur (téměř devět miliard korun). V příštích pěti letech bude platit do ESM 40 miliónů eur ročně a zbytek vloží později.
Jedinou pobaltskou zemí s vlastní měnou tak zůstává Litva. Ta ale chce vstoupit do eurozóny už v roce 2015.