Intervence mají podle dřívějšího vyjádření Klause „velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady“, mezi které patří zdražení dovozu a tlak na domácí cenovou hladinu.

Analytici upozorňují současně na fakt, že všechny současné členy bankovní rady, kteří o intervencích rozhodli, jmenoval ale právě Klaus.

ČNB chce kurz koruny v rámci intervencí držet poblíž hranice 27 korun za euro. [celá zpráva]

Hlavní přínos intervencí vidí v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly větší v případě deflace.

Singer: ekonomika se hýbe na dně

Podle pátečních slov guvernéra České národní banky Miroslava Singera ukazují předběžná data o tuzemském HDP za třetí čtvrtletí „přinejlepším pohyb na dně“. Upozornil, že během posledních 12 let počet zemí, které cílují inflaci, převýšil počet zemí, které se zaměřují na cílování peněžní zásoby, jež vychází z předpokladu, že růst cen je determinován množstvím peněz v oběhu.

Důvodem, proč se peněžní zásoba jako koncept podle guvernéra opouští, je problém s měřením množství peněz v ekonomice.

V roce 2001 podle Singera 16 zemí využívalo cílování inflace a 42 zemí cílování peněžní zásoby. Loni již cílování inflace využívalo 32 zemí a peněžní zásobu 29 zemí.

Guvernér zároveň dodal, že země využívající cílování peněžní zásoby poměrně často intervenují.

Intervence se ovšem podle něj nevyhýbají ani zemím, které v rámci měnové politiky cílují inflaci. Patří mezi ně například Švýcarsko nebo Švédsko.
Cílování inflace je ale podle Klause mylnou doktrínou.