Mezi odpůrce těžby patří například vodárny z Porúří, členové německého pivovarnického svazu, svaz výrobců nealkoholických nápojů nebo podniky, které prodávají minerální vody.

„Dokud nebudou k dispozici dostatečné vědecké poznatky, nebudou vyhodnocena všechna rizika pro zdraví a pro životní prostředí a nebudou přijata opatření, která by těmto hrozbám zabránila, bude nasazení frakovací techniky nezodpovědné,“ uvedly firmy ve společném prohlášení. Břidlicový plyn se těží touto technikou.

Podle odhadu geologů se na německém území nacházejí zásoby břidlicového plynu, které by pokryly spotřebu zemního plynu v zemi po dobu deseti let. Firmy ale uvedly, že čistota vodních zdrojů a zdraví obyvatel by měly vždy mít přednost před energetickými či hospodářskými zájmy země.

Moratorium je málo

Německá konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD), které jednají o vytvoření vlády, se už zavázaly uzavřít moratorium na těžbu břidlicového plynu. Podniky sice takové moratorium vítají, nepovažují ho ale za dostatečně silný právní nástroj, a proto volají po zákazu hydraulického frakování.

Těžba plynu z břidlicových hornin prožívá boom ve Spojených státech. Díky rozmachu těžby se v USA výrazně snížila cena plynu, což poskytuje výhody americkým průmyslovým podnikům. Ekologové ale tvrdí, že hydraulické frakování, při němž se plyn uvolňuje rozbíjením podzemních hornin pomocí chemikálií rozpuštěných ve vodě, může ohrozit zásoby podzemní vody ležící nad ložiskem plynu.

Evropské země se zatím k těžbě břidlicového plynu stavějí spíš zdrženlivě. Kromě ekologických aspektů brání těžbě i větší hustota zalidnění. V Evropě jsou navíc jiné geologické podmínky než v USA a odhady zásob plynu se nemusí shodovat se skutečností. Například Polsko, které se k těžbě stavělo vstřícně, muselo odhady výrazně snížit.