Nárůst vládního dluhu zaznamenalo 19 členských zemí EU. V šesti státech se dluh snížil a ve třech zůstal beze změny. Zadlužení eurozóny se ve druhém čtvrtletí zvýšilo na 93,4 procenta HDP z předchozích 92,3 procenta v prvním čtvrtletí.

Nejvyšší úroveň zadlužení vykázalo Řecko, kde dluh přesáhl 169 procent HDP. Nejnižší zadlužení mělo naopak Estonsko, jehož dluh činil necelých deset procent HDP. Nejprudší nárůst zadlužení pak zaznamenal Kypr, a to o 10,8 procentního bodu na 98,3 procenta HDP.

V absolutních hodnotách se dluh členských zemí EU zvýšil na 11,281 biliónu eur (přes 290 biliónů korun) z 11,143 biliónu eur v prvním čtvrtletí. V samotné eurozóně dluh vzrostl na 8,874 biliónu eur z 8,751 biliónu.

Zadlužení kleslo i Maďarsku nebo Německu

Pokles zadlužení zaznamenaly kromě České republiky i Maďarsko, Německo, Litva, Lotyšsko a Lucembursko. Zadlužení Slovenska se ve druhém čtvrtletí podle Eurostatu zvýšilo na 58 procent HDP z 55,2 procenta v předchozích měsících.

České ministerstvo financí již dříve uvedlo, že státní dluh se od počátku roku ke konci září snížil o více než 14 miliard na 1,654 biliónu korun. Pro období tří čtvrtletí je to podle ministerstva zároveň první pokles od 90. let. Během samotného třetího čtvrtletí dluh klesl téměř o 25 miliard korun. Na každého Čecha tak připadá dluh přes 157 000 korun.