Firmy tak sice ze svého pohledu snižují mzdové náklady, státu tím ovšem unikají peníze na odvodech na sociálním pojištění. To si totiž u švarcsystému platí sami pracovníci, ale často jen v minimální výši.

Podnikatelé pak také nemusí svým pracovníkům platit zákonnou dovolenou, když jsou přece „živnostníci“.

Razie s pomocí mobilních kanceláří

„Dělali jsme na faktury. Loni ale majitelé rychle přešli na pracovní smlouvy, protože se obávali postihů. Teď jsme se ale zase vrátili k fakturám. Jsou v klidu. Založili si papírově další čtyři firmy, takže mezi námi dohodnutý příjem se rozdělí na čtyři různě velké díly a já posílám více faktur do jakoby různých podniků,“ potvrdil Právu jeden z provozních středně velké stavební firmy.

Jde o to, že když člověk posílá faktury dlouhodobě jen jedné firmě, úřady to mohou považovat za švarcsystém, za skryté zaměstnávání, neboť skutečný živnostník obvykle fakturuje více subjektům.

Švarcsystém není kontrolní prioritou ani samostatnou oblastí kontrolního zaměření inspektorů práce Miluše Trefancová, tiskový odbor MPSV

Šéfy mnohých firem zprvu zneklidnilo i to, že ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) poslalo do terénu 180 mobilních kanceláří pro bleskové razie, kdy se spousta úkonů může dělat hned na místě.

To, že švarcsystém v současnosti není zrovna na tapetě, nyní nepřímo potvrzuje i samotné MPSV. „Švarcsystém není kontrolní prioritou ani samostatnou oblastí kontrolního zaměření inspektorů práce,“ sdělila Právu Miluše Trefancová z tiskového odboru MPSV.

„Odvolávají-li se však kontrolované osoby na obchodní nebo občanskoprávní vztah s fyzickými osobami, které pro ně vykonávají práci, musí být součástí kontroly i posouzení tohoto vztahu z pohledu možného výkonu nelegální práce,“ uvedla. Zároveň tvrdí, že MPSV neavizovalo zvýšení počtu kontrol zaměřených na tzv. švarcsystém.

„Jednoznačně deklarovalo zájem potírat nelegální práci jako takovou, tzn. práci bez pracovní smlouvy,“ dodala Trefancová.

Bezplatnou praxi inspekce neuznala

V letošním prvním pololetí inspektoři provedli 94 470 kontrol s vazbou na výkon nelegální práce. Uložili 1086 pokut v celkové výši bezmála 41 miliónů korun s tím, že dalších 558 pokut za zhruba 152 miliónů je v návrhu nebo v řízení.

Zajímavým způsobem se snažil vykroutit například majitel restaurace ze Žďáru nad Sázavou. Za dva pracovníky, kteří zde vařili na černo, předložil „smlouvu o zajištění bezplatné praxe“.

„Při následném ověřování inspektoři zjistili, že ani jeden z nich nestuduje a že v době kontroly byli evidováni na úřadu práce. Jeden vykonával závislou práci pro právnickou osobu a druhý pro podnikající fyzickou osobu. V obou případech výkon práce bez uzavřeného pracovněprávního vztahu vyhodnotili jako výkon nelegální práce a v obou případech navrhli uložit pokutu 250 tisíc korun,“ uzavřela Trefancová.