Na starém kontinentě už trpí nedostatkem potravin 43 miliónů občanů. Konstatuje to ve své zprávě Mezinárodní červený kříž s tím, že jde o nejhorší humanitární krizi od konce 2. světové války.

„Lidské životy jsou uvrženy do chaosu. Jde o postupnou degradaci života, milióny lidí žijí z ruky do úst, bez úspor a finanční rezervy na jakékoli nepředvídané výdaje,“ řekl v Ženevě generální tajemník federace Červeného kříže a Čeveného půlměsíce (IFRC) Bekele Geleta. „Evropa čelí nejhorší humanitární krizi za posledních šest desetiletí,“ dodal.

Za pouhé dva roky přibylo 75 procent

Zpráva založená na průzkumech jednotlivých organizací Červeného kříže konstatuje, že jen jejich pobočky, kromě jiných organizací, evidují 3,5 miliónu Evropanů odkázaných na potravinovou pomoc, což je ve srovnání s rokem 2010 růst o 75 procent.

Přibližně 120 miliónů Evropanů je na prahu pádu pod hranici chudoby. Milióny jsou nuceny žádat o základní zdravotní ošetření zdarma, finanční pomoc k nákupu zdravotnického materiálu a léků, varuje zpráva.

„Roste počet lidí v bídě, rozšiřuje se propast mezi bohatými a chudými a stále více lidí žádá o potravinové dávky a další druhy pomoci, protože nejsou například schopni platit nájem či účty za plyn nebo elektřinu,“ konstatuje IFRC.

Varování před plošnými škrty

Zpráva si v této souvislosti bere na mušku politiku úspor, kterou od vypuknutí finanční krize uplatňují evropské vlády s cílem ozdravit veřejné finance. „Ačkoli plně chápeme, že vlády musí ušetřit, důrazně varujeme před plošnými škrty v oblasti veřejného zdraví a sociální péče, které mohou v dlouhodobém horizontu přijít daleko dráž,“ varoval Geleta.

Sociální úpadek se týká i bohatších evropských zemí. „Červený kříž zahájí v Británii tuto zimu – poprvé od druhé světové války – sběr a distribuci potravinové pomoci pro potřebné,“ upozornil server deníku Telegraph, podle nějž začíná skutečný boj o to sehnat jídlo.

Chris Johnes, ředitel Humanitární organizace Oxfam, k tomu řekl, že je katastrofální situací „hluboce šokován“. „Skutečnost, že Červený kříž začíná s touto akcí (…) je jasný signál, jak vážné věci se staly,“ řekl listu The Independent.

Labouristická stínová ministryně životního prostředí Mary Creaghová uvedla, že Británie čelí „rostoucí epidemii skrytého hladu“.

Ekonomický deník The Financial Times v této souvislosti upozornil na názor řady expertů, že současná krize je více než podobná době před nástupem nacismu a začátkem světové války.

Půjčky na jídlo

Průzkum spotřebitelské skupiny Which? ukázal, že pětina britských domácností si musí půjčovat nebo sahat na úspory, aby měla na jídlo. Z úspor nebo na dluh například prostřednictvím kreditek nakupuje potraviny zhruba pět miliónů domácností.

„Finanční situace mnoha domácností je vypjatá do krajnosti… Je prostě šokující, že tolik lidí musí čerpat úspory či půjčky k placení tak nezbytných věcí, jako jsou potraviny,“ shrnul situaci šéf Which? Richard Lloyd.

Kritická je podle nedávné reportáže listu New York Times situace v Řecku. Deník citoval ředitele jedné z tamních základních škol Leonidase Nikase, podle něhož školáci vybírají odpadky a hledají v nich nějaké jídlo, vyptávají se spolužáků, jestli jim nezbylo něco ke svačině, a někteří se svíjejí v křečích z hladu. Z 280 žáků je 60 podvyživených.

„Ani v mých nejdivočejších snech by mě nenapadlo, v jaké se ocitneme situaci. Dostali jsme se do okamžiku, kdy děti v Řecku chodí do školy hladové. Dnes rodiny řeší nejen to, jak si najít práci, ale i jak přežít,“ uvedl Nikas.