Především Warren Buffett, který patřil k šiřitelům optimismu, si nedávno postěžoval na neuspokojivé výsledky obřích spotřebitelských společností Johnson & Johnson, Procter & Gamble a Kraft Foods. Jeho holdingová společnost Berkshire Hathaway se následně zbavila 19 miliónů akcií Johnson & Johnson a celého podílu v Intelu.

Buffett tak dává najevo, že nevěří v akcie závislé na chování spotřebitelů. S nimi je přitom spojeno 70 procent americké ekonomiky. Navíc Buffett není sám.

Miliardář John Paulson se zbavil 14 miliónů akcií JPMorgan Chase a také celého podílu ve slevovém prodeji Family Dollar a u výrobce spotřebního zboží Sara Lee. A další známý finančník, George Soros, prodal kromě akcií JPMorgan Chase i podíly v Citigroup a Goldman Sachs.

Přitom na trhu se konečně po pěti letech ustálily ceny nemovitostí a někde začaly i růst. A ustálila se i míra nezaměstnanosti. Prodeje velkých akcionářů jsou proto signálem, že ne vše je zcela v pořádku.

Analýza předpovídá drtivý propad

Jedním z motivů je analýza uznávaného ekonoma Robert Wiedemera, která varuje před 90% propadem akciových trhů. Ačkoli se to zdá nepravděpodobné, tentýž Wiedemer s týmem ekonomů předpověděl v roce 2006 kolaps hypotečního trhu, následnou pohromu pro akciové trhy, která téměř potopila Spojené státy. Varovali před bublinami, které se nafoukly. Wiedemer kromě včasné předpovědi nabídl i strategii, která pomohla některým firmám snížit následné ztráty o 40 procent.

Spouštěcí mechanismus nového propadu vidí ve strategii tištění nekrytých peněz ve snaze stimulovat nastartování ekonomiky. Následkem ovšem bude růst inflace, a pokud ta dosáhne 10 procent, povede to podle Wiedemera s matematickou jistotou rychle k novému zhroucení trhů. Proto prý velcí investoři stahují svá aktiva.