V ČR ztráta odpovídala hodnotě asi 2,7 procenta hrubého domácího produktu. V roce 2011 hospodařila ČR se schodkem přes 142 miliard korun.

Výpadek přitom nezpůsobují jen daňové podvody, i když nedodržování předpisů je důležitým prvkem, který k poklesu přispívá, zjistila studie, financovaná Evropskou komisí. Za neplacení DPH také mohou mimo jiné konkurzy a platební neschopnost, statistické chyby, opožděné platby, pokles dovozu a přímé vyhýbání se daňovým povinnostem.

Eurokomisař pro daně Algirdas Šemeta považuje výši nevybrané částky za nepřijatelnou, zejména kvůli tomu, jaký pozitivní dopad by tyto peníze mohly mít na veřejné finance členských zemí.

Hájí proto plány na evropskou reformu DPH, boj s daňovými úniky i doporučení komise týkající se vnitrostátních daňových reforem. "Víme, o jaký problém se jedná, našli jsme řešení a nyní je na členských státech, aby jednaly," myslí si eurokomisař.

Reforma DPH byla zahájena v prosinci 2011, nynější studie má dát komisi do rukou další potřebné argumenty k jejímu prosazení. Reforma by měla například pomoci se zlepšením ochrany proti daňovým podvodům.

Časté změny sazeb DPH stabilitě nesvědčí

Studie v souvislosti s ČR připomíná, že země od roku 2000 s výší daně zacházela poměrně kreativně. Nyní v Česku platí základní sazba 21 procent a snížená 15 procent. V roce 2011, kterým se studie zabývá, to bylo v obou sazbách o procento méně. Od počátku tisíciletí tak byla daň změněna pětkrát.

V Řecku se sazby mezi lety 2000 a 2011 měnily jedenáctkrát, deset změn udělali Irové. Naopak v Rakousku, Belgii, Dánsku, Lucembursku či Švédsku v tomto období se sazbami DPH nehýbali.

Nejvyšší rozdíl mezi papírově předpokládaným a skutečným výběrem DPH zaznamenali výzkumníci v roce 2011 v Itálii, kde činil přes 36 miliard eur (asi 936 miliard korun). Velké rozdíly mezi očekáváním a realitou byly zjištěny také ve FranciiNěmecku, tedy logicky ve velkých ekonomikách. Naopak nejlépe se do předpokládaného výběru "trefili" na malé Maltě, kde byl rozdíl jen 21 miliónů eur (přibližně 546 miliónů korun).

Výběr daně se zlepšil

Vzhledem k hrubému národnímu produktu byl ale největší rozdíl mezi očekáváním a reálnými příjmy v Rumunsku, Řecku, Litvě a Lotyšsku.

Materiál také ukazuje trend rozevírání nůžek mezi očekáváním a skutečným výběrem od roku 2008, tedy v době ekonomické krize. Výrazné je to v případě Španělska, Řecka, Lotyšska, Irska, Portugalska a Slovenska. Ve stejné době naopak Švédsko, Polsko, Malta, Bulharsko a Česká republika úroveň výběru DPH zlepšily.

Ve studii nebyl kvůli ekonomickým potížím zahrnut Kypr, Chorvatsko nebylo v době jejího sestavování ještě členem unie.